Úřední věstník L 72/2015

17.3.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 72/8

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/438

ze dne 2. března 2015

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz k přijetí společných pokynů pro provádění dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“) (1) se zřizuje smíšený výbor. Tento článek stanoví, že smíšený výbor má zejména sledovat provádění uvedené dohody.

(2)	Dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (2) (dále jen „pozměňující dohoda“) vstoupila v platnost dne 1. července 2013

(3)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (3) stanovilo postupy a podmínky pro udělování víz pro průjezd přes území nebo pro zamýšlené pobyty na území členských států, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

(4)

Smíšený výbor v rámci své odpovědnosti konstatoval, že je nutné zajistit společné pokyny v zájmu zajištění plně harmonizovaného provádění dohody konzuláty členských států, a za účelem vyjasnění vztahů mezi ustanoveními uvedené dohody a ustanoveními smluvních stran, které se nadále vztahují na vízové záležitosti, na které se dohoda nevztahuje.

(5)	Smíšený výbor přijal tyto pokyny dne 25. listopadu 2009 rozhodnutím č. 1/2009. Tyto pokyny by měly být přizpůsobeny novým ustanovením dohody zavedeným pozměněnou dohodou a změnám právních předpisů Unie týkajících se vízové politiky. V zájmu jasnosti je vhodné tyto pokyny nahradit.

(6)	Je vhodné stanovit postoj, který by měl být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru k přijetí společných pokynů k provedení dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz k přijetí společných pokynů k provádění dohody, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru přiloženého k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 2. března 2015.

Za Radu

předsedkyně

D. RIEZNIECE-OZOLA

(1) Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 68.

(2) Úř. věst. L 168, 20.6.2013, s. 11.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU č. …/2014 ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A UKRAJINOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

ze dne …

o přijetí společných pokynů k provádění dohody

SMÍŠENÝ VÝBOR,

S ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 12 této dohody,

vzhledem k tomu, že uvedená dohoda vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Společné pokyny pro provádění Dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2009 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Evropskou unii

Za Ukrajinu

PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A UKRAJINOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

Účelem dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008, ve znění dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou ze dne 23. července 2012, která vstoupila v platnost dne 1. července 2013 (dále jen „dohoda“), je podpořit na základě vzájemnosti postupy pro udělování víz občanům Ukrajiny k zamýšlenému pobytu v délce nejvýše 90 dnů během 180 denního období.

Dohoda stanoví na základě vzájemnosti právně závazná práva a povinnosti pro účely zjednodušení postupů při vydávání víz ukrajinským občanům.

Cílem těchto pokynů přijatých smíšeným výborem zřízeným článkem 12 dohody (dále jen „smíšený výbor“) je zajistit správné a harmonizované provádění ustanovení dohody ze strany diplomatických misí a konzulárních úřadů členských států. Tyto pokyny nejsou součástí dohody, a proto nejsou právně závazné. Velmi se však doporučuje, aby se jimi pracovníci diplomatických misí a konzulárních úřadů důsledně řídili při provádění ustanovení dohody.

Pokyny budou aktualizovány na základě zkušeností s prováděním dohody smíšeným výborem. Pokyny přijaté smíšeným výborem dne 25. listopadu 2009 byly pozměněny v souladu s Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o usnadnění udělování víz (dále jen „pozměňující dohoda“), a v souladu s novými právními předpisy Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (1) (vízový kodex).

I. OBECNÉ OTÁZKY

1.1. Účel a oblast působnosti

V článku 1 dohody se stanoví: „Účelem této dohody je usnadnit vydávání víz pro občany Ukrajiny k zamýšlenému pobytu, který nepřekročí 90 dní během 180 denního období.“

Dohoda se vztahuje na všechny ukrajinské občany, kteří se ucházejí o krátkodobá víza, bez ohledu na zemi, v níž mají bydliště.

V čl. 1 odst. 2 dohody se stanoví: „Ukrajina může znovu zavést vízovou povinnost pro občany nebo pro určité kategorie občanů všech členských států, nikoli však pro občany nebo určité kategorie občanů jednotlivých členských států. Pokud by Ukrajina pro občany EU nebo pro určité kategorie občanů EU znovu zavedla vízovou povinnost, vztahovaly by se na dotyčné občany EU na základě vzájemnosti bez dalšího stejná usnadnění, která se podle této dohody vztahují na občany Ukrajiny.“

Podle rozhodnutí ukrajinské vlády jsou od 1. května 2005 všichni občané EU zproštěni vízové povinnosti při cestách na Ukrajinu, které nepřekračují délku 90 dní a od 1. ledna 2008 při průjezdu přes území Ukrajiny. Tímto ustanovením není dotčeno právo ukrajinské vlády změnit tato rozhodnutí.

1.2. Oblast působnosti dohody

V článku 2 dohody se stanoví:

„1. Zjednodušený vízový režim stanovený touto dohodou se vztahuje na občany Ukrajiny pouze tehdy, pokud nejsou osvobozeni od vízové povinnosti právními předpisy Evropské unie nebo členských států, touto dohodou či jinými mezinárodními dohodami.

2. Vnitrostátní právní předpisy Ukrajiny nebo členských států nebo právní předpisy Evropské unie se použijí na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jako je zamítnutí udělení víza, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu a vyhošťovací opatření.“

Aniž je dotčen článek 10 dohody (který stanoví osvobození od vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů a biometrických služebních pasů Ukrajiny), dohoda neovlivní stávající pravidla týkající se vízové povinnosti či osvobození od vízové povinnosti. Například článek 4 nařízení Rady č. 539/2001 (2) umožňuje členským státům osvobodit od vízové povinnosti civilní letecké a námořní posádky a další kategorie osob.

Schengenská pravidla a případně vnitrostátní právní předpisy se nadále použijí na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jako je zamítnutí udělení víza, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu a vyhošťovací opatření. Platí to rovněž pro schengenská pravidla určování členského státu schengenského prostoru příslušného pro vyřízení žádosti o víza. Ukrajinský občan by měl proto i nadále žádat o vízum konzulát toho členského státu, kde leží hlavní cíl jeho cesty; pokud hlavní cíl cesty nemá, měl by žádat konzulát členského státu, kde poprvé vstoupí do schengenského prostoru.

Dokonce i v případě, že by byly splněny podmínky stanovené v dohodě, například kdyby žadatel o vízum předložil doklad dosvědčující účel cesty pro kategorie osob uvedené v článku 4, může mu být udělení víza přesto odmítnuto, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (3) (Schengenského hraničního kodexu), tj. pokud dotyčná osoba není držitelem platného cestovního dokladu, má záznam v SIS, nebo pokud daná osoba představuje hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, atd.

Nadále platí další možnosti pružného postupu při vydávání víz, jež povoluje vízový kodex pro vydávání víz. Například vízum pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti až do pěti let lze vydat kategoriím osob, které nejsou uvedeny v článku 5 dohody, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve vízovém kodexu (viz čl. 24 odst. 2 vízového kodexu). Stejně tak se nadále použijí ustanovení obsažená ve vízovém kodexu umožňující prominutí nebo snížení poplatků za víza (viz bod II. 2.1.1).

1.3. Druhy víz, které spadají do oblasti působnosti dohody.

Ustanovení čl. 3 písm. d) dohody vymezuje „vízum“ jako „povolení udělené nebo rozhodnutí přijaté členským státem, které se vyžaduje pro:

—	vstup do daného členského státu nebo do více členských států za účelem zamýšleného pobytu po dobu nejvýše 90 dní,

—	vstup za účelem průjezdu přes území daného členského státu nebo více členských států.“

Dohoda se vztahuje na tyto druhy víz:

—	„C“ (krátkodobé vízum).

Zjednodušení podle dohody platí jak pro jednotná víza platná pro celé území členských států, tak pro víza s omezenou územní platností.

1.4. Výpočet délky pobytu stanovené ve vízu a zejména otázka, jak určit dobu šesti měsíců

Nedávné změny Schengenského hraničního kodexu nově vymezily pojem krátkodobého pobytu. Podle aktuálního znění se jedná o: „90 dní během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu“.

Jako den vstupu se započítává první den pobytu na území členských států a jako den výstupu poslední den pobytu na území členských států. Slovo „jakýkoli“ znamená, že se uplatní „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a počítá se zpětně každý den pobytu v období posledních 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v období 180 dnů. To znamená, že nepřítomnost po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.

Toto vymezení vstoupilo v platnost dne 18. října 2013. Elektronickou kalkulačku lze najít na internetové adrese: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/border-crossing/index_en.htm

Příklad výpočtu délky pobytu na základě nové definice:

Osoba, která je držitelem víza pro více vstupů s dobou platnosti 1 rok (18.4.2014 – 18.4.2015) uskuteční první vstup dne 19.4.2014 s délkou pobytu 3 dny. Následně tato osoba uskuteční další vstup dne 18.6.2014 s délkou pobytu 86 dnů. Jaká je situace k příslušným datům? Kdy bude moci tato osoba uskutečnit další vstup?

Dne 11.9.2014: Během posledních 180 dnů (16.3.2014 – 11.9.2014) osoba pobývala 3 dny (19. – 21.4.2014) plus 86 dní (18.6.2014 – 11.9.2014) = 89 dnů = povolená délka pobytu nebyla překročena. Osoba může ještě uskutečnit pobyt v délce 1 dne.

Ke dni 16.10.2014: Osoba může vstoupit k pobytu na 3 další dny (dne 16.10.2014 se pobyt ze dne 19.4.2014 nepočítá, neboť je už mimo období 180 dnů); dne 17.10.2014 se nepočítá pobyt ze dne 20.4.2014 (je už mimo období 180 dnů; atd.).

Ke dni 15.12.2014: Osoba může vstoupit k pobytu na dalších 86 dnů (dne 15.12.2014 se nepočítá pobyt ze dne 18.6.2014, neboť je už mimo období 180 dnů); dne 16.12.2014 se nepočítá pobyt ze dne 19.6.2014 atd.).

1.5. Situace týkající se členských států, které ještě plně neuplatňují schengenské acquis, členských států, které se neúčastní společné vízové politiky EU, a přidružených zemí.

Členské státy, které k EU přistoupily v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), 2007 (Bulharsko a Rumunsko) a 2013 (Chorvatsko) jsou vázány dohodou od jejího vstupu v platnost.

Pouze Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko dosud plně neuplatňují schengenské acquis. Tyto země budou nadále vydávat národní víza s platností omezenou na jejich vlastní území. Jakmile tyto členské státy plně provedou schengenské acquis, budou uplatňovat tuto dohodu.

Až do dne úplného provedení schengenského acquis těmito členskými státy platí pro všechny záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jejich vnitrostátní právní předpisy. Od uvedeného data se na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, použijí schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko mohou uznávat povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza vydaná státy schengenského prostoru a přidruženými zeměmi pro krátkodobé pobyty na jejich území.

Podle článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích musí všechny státy schengenského prostoru uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Členské státy schengenského prostoru uznávají povolení k pobytu, víza typu D, krátkodobá víza přidružených zemí pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Dohoda se nevztahuje na Dánsko, Irsko a Spojené království, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto členské státy uzavřely s Ukrajinou dvoustranné dohody o usnadnění udělování víz.

Dvoustranná dohoda o usnadnění udělování víz mezi Dánskem a Ukrajinou vstoupila v platnost dne 1. března 2009. K jednání o usnadnění udělování víz mezi Ukrajinou a Irskem či mezi Ukrajinou a Spojeným královstvím nedošlo.

I když jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, přidruženými zeměmi schengenského prostoru, tato dohoda se na tyto státy nevztahuje, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto země schengenského prostoru uzavřely s Ukrajinou dvoustranné dohody o usnadnění udělování víz.

Norsko podepsalo dvoustrannou dohodu o usnadnění udělování víz dne 13. února 2008. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2011.

Švýcarsko dokončilo jednání o dvoustranné dohodě o usnadnění udělování víz v listopadu 2011. Island uvedl, že jednání s Ukrajinou již začala.

1.6. Dohoda/dvoustranné dohody.

V čl. 13 odst. 1 dohody se stanoví:

„1. Po svém vstupu v platnost má tato dohoda přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohody uzavřené mezi členskými státy a Ukrajinou, pokud ustanovení těchto dohod či ujednání zahrnují záležitosti, které jsou upraveny touto dohodou.“

Ode dne vstupu této dohody v platnost se přestávají používat ustanovení platných dvoustranných dohod mezi členskými státy a Ukrajinou týkající se záležitostí, na které se vztahuje dohoda. V souladu s právem Evropské unie musí členské státy přijmout nezbytná opatření k odstranění nesrovnalostí mezi svými dvoustrannými dohodami a dohodou.

V čl. 13 odst. 2 dohody se však stanoví:

„2. Ustanovení dvoustranných dohod nebo ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Ukrajinou uzavřených před vstupem této dohody v platnost, která upravují zproštění držitelů nebiometrických služebních pasů vízové povinnosti, jsou nadále platná, aniž jsou tím dotčena práva příslušných členských států nebo Ukrajiny na vypovězení nebo pozastavení uplatňování těchto dvoustranných dohod nebo ujednání.“

Dvoustrannou dohodu s Ukrajinou, která počítá s osvobozením od vízové povinnosti pro držitele služebních pasů, uzavřely tyto členské státy: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

V souladu s čl. 13 odst. 1 dohody, pokud se tyto dvoustranné smlouvy týkají držitelů biometrických služebních pasů, má čl. 10 odst. 2 dohody přednost před ustanoveními uvedených dohod. V souladu s čl. 13 odst. 2 dohody se budou tyto dvoustranné dohody uzavřené před vstupem pozměňující dohody v platnost nadále používat v rozsahu, v němž se týkají držitelů nebiometrických služebních pasů, aniž jsou tím dotčena práva příslušných členských států nebo Ukrajiny vypovědět nebo pozastavit tyto dvoustranné dohody nebo ujednání. Osvobození držitelů nebiometrických služebních pasů od vízové povinnosti přiznané členským státem platí pouze pro cestu na území tohoto členského státu, nikoli pro cestu do jiných členských států schengenského prostoru.

Pokud členský stát uzavřel dvoustrannou dohodu nebo ujednání s Ukrajinou ohledně záležitostí, které dohoda neupravuje, bude toto osvobození platit i poté, co vstoupí dohoda v platnost.

1.7. Prohlášení Evropského společenství o přístupu žadatelů o víza a harmonizaci informací o postupech při udělování krátkodobých pobytových víz a dokladech, které se předkládají při žádostech o krátkodobá pobytová víza.

V souladu s tímto prohlášením Evropského společenství, připojeným k dohodě, byly vypracovány společné základní informace o přístupu žadatelů o víza do diplomatických misí a konzulárních úřadů členských států a o postupech a podmínkách pro vydávání víz a o platnosti udělených víz, aby žadatelé obdrželi ucelené a jednotné informace. Tyto informace jsou k dispozici na internetové adrese delegace EU na Ukrajině: http://eeas.europa.eu/delegations/ukraine/index_en.htm

Diplomatické mise a konzulární úřady členských států byly požádány, aby tyto informace šířily (na informačních tabulích, formou letáků, na internetových stránkách atd.) a také aby šířily přesné informace o podmínkách pro udělování víz, zastupování členských států EU na Ukrajině a harmonizovaném seznamu EU ohledně požadovaných dokladů.

II. POKYNY TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH USTANOVENÍ.

2.1. Pravidla, která platí pro všechny žadatele o víza

Důležité: Je třeba připomenout, že níže uvedené zjednodušení týkající se poplatku za vyřízení žádosti o víza, lhůty pro vyřízení žádostí o víza, odjezdu v případě ztracených či odcizených dokladů a prodloužení víz za mimořádných okolností platí pro všechny ukrajinské žadatele o víza a držitele víz.

2.1.1. Poplatek za vyřízení žádosti o udělení víza.

V čl. 6 odst. 1 dohody se stanoví:

„Za vyřízení žádosti o víza se pro ukrajinské občany stanoví poplatek ve výši 35 EUR. Výše uvedenou částku lze přezkoumat postupem podle čl. 14 odst. 4.“

V souladu s čl. 6 odst. 1 činí poplatek za zpracování žádosti o vízum 35 EUR. Tento poplatek se vztahuje na všechny ukrajinské žadatele o víza (včetně turistů) a týká se krátkodobých víz, bez ohledu na počet vstupů. Vztahuje se také na žádosti o víza podané na vnějších hranicích.

V čl. 6 odst. 2 dohody se stanoví:

„Pokud by Ukrajina znovu zavedla vízovou povinnost pro občany EU, nebude poplatek za udělení víza účtovaný Ukrajinou vyšší než 35 EUR nebo než dohodnutá částka, pokud je poplatek přezkoumán postupem podle čl. 14 odst. 4.“

V čl. 6 odst. 3 dohody se stanoví:

„Členské státy účtují za vyřízení víz poplatek ve výši 70 EUR v případech, kdy žadatel o víza z důvodu vzdálenosti mezi jeho místem pobytu a místem, kde byla žádost podána, požádal, aby bylo o žádosti rozhodnuto do tří dnů od jejího podání, a konzulární úřad souhlasil s přijetím rozhodnutí do tří dnů.“

Poplatek 70 EUR se účtuje za vyřízení žádostí o víza v případě, kdy byla žádost o víza a podklady předloženy žadatelem o vízum, jehož bydliště se nachází v oblasti, v níž členský stát, do kterého si žadatel přeje cestovat, nemá konzulární zastoupení (pokud v této oblasti není konzulát ani středisko pro žádosti o vízum, ani konzuláty členských států, které uzavřely dohody o zastupování s členským státem, do něhož si žadatel přeje cestovat), a pokud diplomatická mise nebo konzulární úřad souhlasily s přijetím rozhodnutí o žádosti o vízum do tří dnů. Důkazy týkající se místa bydliště žadatele se uvádějí na formuláři žádosti o vízum.

Ustanovení čl. 6 odst. 3 dohody si v zásadě klade za cíl usnadnit podání žádosti o vízum žadatelům, kteří žijí ve velké vzdálenosti od konzulátu. Kdyby si podání žádosti o vízum vyžadovalo dlouhou cestu, je nutno vydat vízum rychle, aby žadatel mohl vízum získat, aniž by musel podniknout stejně dlouhou cestu podruhé.

Z výše uvedených důvodů se proto v případech, kdy „standardní“ doba vyřizování žádosti o vízum danou diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem trvá tři dny nebo méně, účtuje standardní vízový poplatek ve výši 35 EUR.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky (viz také bod II.2.1.2).

V čl. 6 odst. 4 dohody se stanoví:

„4. Aniž je dotčen odstavec 5, jsou od poplatků za vyřízení žádostí o víza osvobozeny tyto kategorie osob:

a)	blízcí příbuzní – manželé či manželky, děti (včetně osvojených), rodiče (včetně opatrovníků), prarodiče a vnuci občanů Ukrajiny legálně pobývajících na území členských států nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;“

(Pozn. Toto písmeno upravuje situaci ukrajinských blízkých příbuzných, kteří cestují do členských států za účelem návštěvy občanů Ukrajiny legálně pobývajících na území členského státu nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky. Ukrajinským žadatelům o víza, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie ve smyslu čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (4), jsou vydávána víza bezplatně, v nejkratší možné lhůtě a na základě zrychleného postupu.

„b)	členové oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní zasedání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných na území některého členského státu mezivládními organizacemi;

c)	členové celostátních a regionálních výkonných a zákonodárných sborů, ústavních soudů a nejvyšších soudů, jestliže je tato dohoda neosvobozuje od vízové povinnosti;

d)	žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří cestují za účelem studia nebo vzdělávacích kursů;

e)	invalidní osoby a jejich doprovod, pokud je nutný“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí všichni žadatelé o vízum prokázat, že spadají do této kategorie.)

„f)	osoby, které předložily doklady dosvědčující, že jejich cesta je nutná z humanitárních důvodů, včetně naléhavého léčení, a jejich doprovod nebo osoby cestující na pohřeb blízkého příbuzného nebo na návštěvu vážně nemocného blízkého příbuzného;

g)	účastníci mezinárodních sportovních akcí a jejich doprovod;“ (Pozn. Vztahuje se pouze na osoby, které doprovázejí jako odborný doprovod; fanoušci se nepovažují za doprovázející osoby.)

„h)	účastníci vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů;

i)	účastníci oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty;

j)	novináři a technický personál, který je doprovází v rámci profesní činnosti“; (Pozn. Toto písmeno se vztahuje na novináře, na které se vztahuje čl. 4 odst. 1 písm. e) dohody.)

„k)	důchodci;“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí žadatelé o vízum předložit důkaz prokazující jejich postavení důchodce);

„l)	řidiči vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států;

m)	posádky vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny;

n)	děti do věku 18 let a nezaopatřené děti do věku 21 let.“ (Pozn. Aby mohli využít osvobození od poplatku, musí žadatelé o vízum předložit důkaz prokazující jejich věk, a – pokud jsou mladší 21 – ještě i jejich závislost.);

„o)	představitelé náboženských společností;

p)	příslušníci svobodných povolání, kteří se účastní mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo obdobných akcí pořádaných na území členského státu;

q)	osoby do 25 let včetně, které se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích akcí organizovaných neziskovými organizacemi;

r)	zástupci organizací občanské společnosti, kteří cestují za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů, konferencí, mimo jiné v rámci výměnných programů;

s)	účastníci oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství.

První pododstavec se použije rovněž v případě, kdy je účelem cesty tranzit.“

Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec dohody se použije pouze, pokud je účel cesty do třetí země mezi účely uvedenými v čl. 6 odst. 4 písm. a) až s) dohody, např. pokud je nutný tranzit za účelem účasti na semináři, návštěvy rodinných příslušníků, účasti na výměnném programu organizací občanské společnosti atd. ve třetí zemi.

Uvedené kategorie osob jsou od poplatku osvobozeny v plné výši. Kromě toho, podle čl. 16 odst. 6 vízového kodexu „v jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.“

Toto pravidlo však nelze použít k odpuštění vízového poplatku ve výši 70 EUR za vyřízení víz v jednotlivých případech, kdy žádost o víza a podklady předložil žadatel o vízum, jehož místo bydliště se nachází daleko od diplomatické mise nebo konzulárního úřadu členského státu a který náleží do některé kategorie osob osvobozených od vízového poplatku a vyjmenovaných v čl. 6 odst. 4 dohody.

Je rovněž třeba připomenout, že na kategorie osob osvobozených od poplatku za vízum, by se mohl vztahovat ještě poplatek za služby v případě, že členský stát spolupracuje s externím poskytovatelem služeb.

V čl. 6 odst. 5 dohody se stanoví:

„5. Jestliže členský stát při udělování víz spolupracuje s externím poskytovatelem služeb, může externí poskytovatel služeb účtovat poplatek za služby. Poplatek je přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při plnění jeho úkolů, a nepřekročí 30 EUR. Členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulárních úřadech. Jestliže jsou žadatelé žádáni, aby si pro podáním žádosti sjednali schůzku, tato schůzka se zpravidla uskuteční do dvou týdnů od data, kdy o tuto schůzku bylo požádáno.“

Má-li být všem kategoriím žadatelů o víza nadále poskytnuta možnost podat žádost přímo na konzulátu, namísto podání prostřednictvím externího poskytovatele služeb, musí mít možnost skutečného výběru mezi těmito dvěma způsoby. Přestože přímý přístup nemusí být organizován za stejných nebo podobných podmínek jako přístup k poskytovateli služeb, neměly by tyto podmínky přímý přístup v praxi znemožňovat. I když je přípustné, aby byla čekací doba pro sjednání schůzky rozdílná v případě přímého přístupu, neměla by tato čekací doba být natolik dlouhá, aby přímý přístup v praxi znemožňovala.

2.1.2. Lhůty pro vyřízení žádostí o vízum

V článku 7 dohody se stanoví:

„1. Diplomatické mise a konzulární úřady členských států rozhodnou o žádosti o udělení víza do 10 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti a dokladů potřebných k udělení víza.

2. Lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum lze v jednotlivých případech prodloužit až na 30 kalendářních dnů, zejména je-li třeba další prozkoumání žádosti.

3. V naléhavých případech lze lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum zkrátit na dva pracovní dny i méně.“

O žádosti o vízum musí být v zásadě rozhodnuto do 10 kalendářních dnů ode dne obdržení úplné žádosti o víza a podkladů.

V případě nutnosti dalšího zkoumání lze tuto lhůtu prodloužit až na 30 kalendářních dnů, například kvůli konzultaci s orgány v ústředí.

Všechny tyto lhůty začínají běžet, až když je spis se žádostí úplný, tj. od data přijetí žádosti o víza a podkladů.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky. Při sjednávání termínu schůzky je třeba zohlednit případnou naléhavost, na kterou upozornil žadatel o vízum, s ohledem na provádění čl. 7 odst. 3 dohody. Schůzky by se měly uskutečnit zpravidla do dvou týdnů ode dne, kdy byla schůzka vyžádána (viz čl. 6 odst. 5 dohody). Delší lhůta by měla být výjimkou, a to i v dobách nejvyšší pracovní zátěže. Smíšený výbor bude tuto otázku pečlivě sledovat. V naléhavých případech, kdy bylo pozvání zasláno pozdě, se členské státy budou snažit, aby se schůzky na žádost členů oficiálních delegací Ukrajiny při podávání žádostí o víza na diplomatických misích a konzulárních úřadech konaly co nejdříve, nejlépe do dvou pracovních dnů.

Rozhodnutí o zkrácené lhůtě pro rozhodnutí o žádosti o vízum ve smyslu čl. 7 odst. 3 dohody přijímá konzulární úředník.

2.1.3. Prodloužení víza za mimořádných okolností

V článku 9 dohody se stanoví:

„Občanům Ukrajiny, kteří z důvodů vyšší moci nemají možnost opustit území členských států do doby uvedené v jejich vízech, se časová platnost jejich víz bezplatně prodlouží v souladu s právními předpisy uplatňovanými přijímacím státem na dobu potřebnou k jejich návratu do státu, kde mají trvalý pobyt.“

Pokud jde o možnost prodloužit platnost víza v případech vyšší moci – například kvůli pobytu v nemocnici z nepředvídaných důvodů/náhlé nemoci/nehody – jestliže držitel víza nemá možnost opustit území členského státu do termínu uvedeného ve vízu, použijí se ustanovení čl. 33 odst. 1 vízového kodexu, pokud jsou slučitelná s dohodou (například prodloužené vízum zůstává jednotným vízem, které opravňuje ke vstupu na území všech členských států schengenského prostoru, pro které bylo vízum platné v době jeho udělení). Podle dohody se však vízum v případě vyšší moci prodlužuje bezplatně.

2.2. Pravidla, která platí pro určité kategorie žadatelů o víza.

2.2.1. Doklady potvrzující účel cesty.

Všechny kategorie osob uvedené v čl. 4 odst. 1 dohody, včetně řidičů v mezinárodní nákladní a osobní dopravě, musí účel cesty prokazovat jen určenými doklady. Od těchto kategorií žadatelů se nesmí vyžadovat žádné další dokumenty týkající se účelu pobytu. Jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 dohody, nebude zapotřebí žádné další zdůvodnění, pozvání či jiné potvrzení účelu cesty.

Pokud v jednotlivých případech přetrvávají pochybnosti ohledně skutečného účelu cesty, žadatel o vízum bude požádán o (další) důkladný pohovor na velvyslanectví či konzulátu, kde může být vyslechnut ohledně skutečného účelu návštěvy nebo jeho zamýšleného návratu – viz čl. 21 odst. 8 vízového kodexu. V těchto individuálních případech může žadatel předložit další dokumenty nebo o to může výjimečně požádat konzulární úředník. Smíšený výbor bude tuto záležitost pečlivě sledovat.

Pro kategorie osob, které nejsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 dohody, zůstávají v platnosti stávající pravidla týkající se dokumentace prokazující účel cesty. Totéž platí pro dokumenty týkající se souhlasu rodičů s cestou dětí mladších 18 let.

Schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy se použijí na záležitosti, jež tato dohoda neupravuje, jako je uznávání cestovních dokladů, cestovní zdravotní pojištění a záruky týkající se návratu a dostatečných prostředků na obživu (viz bod I. 1.2.).

V souladu s „Prohlášením Evropské unie k dokumentům, které se předkládají při podávání žádostí o krátkodobá víza“, které je přílohou pozměňující dohody, „Evropská unie vypracuje harmonizovaný seznam dokladů v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. a) vízového kodexu s cílem zajistit, aby žadatelé z Ukrajiny museli předkládat v zásadě stejné doklady“; od konzulátů členských států jednajících v rámci místní schengenské spolupráce se žádá, aby ukrajinští žadatelé dostávali ucelené a jednotné základní informace a aby se od nich vyžadovalo předložení v zásadě stejných dokladů, bez ohledu na to, na kterém konzulátu členského státu podali žádost.

Původní žádost nebo osvědčení dokladu vyžadovaného podle čl. 4 odst. 1 dohody se předkládá spolu s žádostí o udělení víza. Konzulát však může začít vyřizovat žádost o vízum s použitím faksimile nebo kopií žádosti či osvědčení dokladů. Konzulát ovšem může požadovat originál dokladu v případě první žádosti a musí o něj požádat v individuálních případech, kdy má pochybnosti.

Jelikož níže uvedené seznamy orgánů obsahují někdy rovněž jméno osoby, která může podepsat příslušné žádosti či osvědčení, ukrajinské orgány by měly informovat místní schengenskou spolupráci, když dojde k výměně těchto osob.

V článku 4 dohody se stanoví, že:

„1. Pro níže uvedené kategorie občanů Ukrajiny postačují ke zdůvodnění účelu cesty na území druhé strany tyto doklady:

u členů oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní zasedání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných na území některého členského státu mezivládními organizacemi:

—	dopis ukrajinského orgánu potvrzující, že žadatel je členem delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na výše uvedených akcích, s přiloženou kopií oficiálního pozvání;“

Jméno žadatele musí být uvedeno v dopise příslušného orgánu, v němž se potvrzuje, že daná osoba je součástí delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na oficiálním zasedání. Jméno žadatele nemusí být uvedeno rovněž v oficiálním pozvání k účasti na zasedání, i když pokud je oficiální pozvání adresováno konkrétní osobě, její jméno tam zřejmě bude.

Toto ustanovení platí pro členy oficiálních delegací bez ohledu na jejich pas (nebiometrický, služební nebo cestovní pas).

„b)

u podnikatelů a zástupců obchodních organizací:

—	písemná žádost hostitelské právnické osoby, společnosti nebo jejich kanceláře či poboček, celostátního či místního orgánu státní správy členských států nebo organizačního výboru obchodních a průmyslových výstav, konferencí a sympozií pořádaných na území členských států;

u řidičů vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států:

—	písemná žádost národního sdružení (svazu) dopravců Ukrajiny zajišťujících mezinárodní silniční dopravu s uvedením účelu, trvání, místa nebo míst určení a četnosti cest;“

Příslušné orgány, které zajišťují mezinárodní silniční dopravu a jsou zodpovědné za uvedení účelu, trvání, místa nebo míst určení a četnosti cest řidičů v mezinárodní nákladní a osobní dopravě na území členských států ve vozidlech registrovaných na Ukrajině, jsou:

Sdružení mezinárodních silničních dopravců Ukrajiny (AsMAP/„АсМАП“)

Poštovní adresa ASMAP:

11, Shorsa s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Kostiuchenko Leonid, předseda ASMAP Ukrajiny;

Dokil' Leonid, místopředseda AsMAP Ukrajiny;

Kuchynskiy Yurii, místopředseda AsMAP Ukrajiny.

Státní podnik „Služby v mezinárodní silniční přepravě“ (s.p. „SIRC“)

Poštovní adresa s.p. „SIRC“:

57, av. Nauka

Kyjev, 03083, Ukrajina

Tel. +38 044 524 21 01

Fax: +38 044 524 00 70

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Tkachenko Anatolij – ředitel s.p. „SIRC“;

Neronov Oleksandr – první zástupce ředitele s.p. „SIRC“.

Ukrajinský svaz silniční dopravy a logistiky

Poštovní adresa Ukrajinského svazu silniční dopravy a logistiky:

28, Predslavinska s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Tel./Fax: +38 044 528 71 30/+38 044 528 71 46/+38 044 529 44 40

Úředník oprávněný podepisovat žádosti:

Lypovskiy Vitalij – předseda svazu

Celoukrajinské sdružení automobilových dopravců (AAAC) (Всеукраїнська асоціація автомобільних перевізників)

Poštovní adresa AAAC:

139, Velyka Vasylkivska s.

Kyjev, 03150, Ukrajina

Tel./fax: +38044 538 75 05, +38044 529 25 21

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Reva Vitalii (Віталій Рева) – předseda AAAC

Glavatskyi Petro (Петро Главатський) – místopředseda AAAC

email: vaap@i.com.ua

Celoukrajinské sdružení automobilových dopravců (AAAC) (Всеукраїнська асоціація автомобільних перевізників)

Poštovní adresa AAAC:

3, Rayisy Okipnoyi s.

Kyjev, 02002, Ukrajina

Tel./fax: +38044 517 44 31, +38044 516 47 26

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Vakulenko Volodymyr (Вакуленко Володимир Михайлович) – místopředseda AAAC

Ukrajinský státní podnik „Ukrinteravtoservice“ (Українське державне підприємство по обслуговуванню іноземних та вітчизняних автотранспортних засобів „Укрінтеравтосервіс“)

Poštovní adresa ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtoservice“:

57, av. Nauky

Kyjev, 03083, Ukrajina

Úředníci oprávnění podepisovat žádosti:

Dobrohod Serhii (Доброход Сергій Олександрович) – generální ředitel ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtservice“ (tel: +38 044 524 09 99; mobil: +38 050 463-89-32);

Kubalska Svitlana (Кубальська Світлана Сергіївна) – náměstkyně generálního ředitele ukrajinského státního podniku „Ukrinteravtoservice“ (tel: +38 044 524 09 99; mobil: +38 050 463 82 62);

Smíšený výbor bude důkladně sledovat provádění tohoto ustanovení s přihlédnutím k současným problémům s touto kategorií žadatelů o víza.

„d)

u posádek vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny:

—	písemná žádost příslušné železniční společnosti Ukrajiny s uvedením účelu, doby trvání a četnosti cest;“

Příslušným orgánem v oblasti železniční dopravy Ukrajiny je Státní správa železniční dopravy Ukrajiny („Ukrzaliznytsia“/„Укрзалізниця“).

Poštovní adresa „Ukrzaliznytsia“:

5-7 Tverskaya s.

Kyjev, 03680, Ukrajina

Podle dělby odpovědnosti ve vedení „Ukrzaliznytsia“ úředníci odpovědní za poskytování informací o účelu, trvání a četnosti cest posádek vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajinou jsou:

Bolobolin Serhii (Болоболін Сергій Петрович) – první generální ředitel Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 10);

Serhiyenko Mykola (Сергієнко Микола Іванович) – první náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 01);

Zhurakivskyy Vitaliy (Жураківський Віталій Олександрович) – první náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel: +38 044 465 00 41);

Slipchenko Oleksiy (Сліпченко Олексій Леонтійович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 14);

Naumenko Petro (Науменко Петро Петрович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 12);

Chekalov Pavlo (Чекалов Павло Леонтійович) – náměstek generálního ředitele Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 00 13);

Matviiv Igor – vedoucí odboru mezinárodních vztahů Ukrzaliznytsia (tel.: +38 044 465 04 25).

„e)

u novinářů a technického personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti:

—

osvědčení či jiný doklad vydaný profesní organizací nebo zaměstnavatelem žadatele, který prokazuje, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, a v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti;“

Do této kategorie nepatří novináři na volné noze.

Musí být předloženo osvědčení či jiný doklad o tom, že žadatel je profesionálním novinářem, a originál dokladu vydaný jeho zaměstnavatelem, v němž se uvádí, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti.

Příslušnou ukrajinskou profesní organizací prokazující, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, je:

Národní svaz novinářů Ukrajiny (NUJU) („Національна спілка журналістів україни, НСЖУ“).

NUJU vydává kvalifikovaným zaměstnancům vnitrostátních hromadných sdělovacích prostředků průkaz profesionálního novináře a mezinárodní novinářský průkaz, jehož standardní vzor stanoví Mezinárodní federace novinářů.

Poštovní adresa NUJU:

27-a Khreschatyk s.

Kyjev, 01001, Ukrajina

Oprávněná osoba NUJU:

Nalyvaiko Oleg Igorovych (Наливайко Олег Ігорович) – předseda NUJU

Tel./fax: +38044 234 20 96; +38044 234 49 60; +38044 234 52 09

e-mail: spilka@nsju.org; admin@nsju.org.

Svaz nezávislých sdělovacích prostředků Ukrajiny (IMUU) („Незалежна медіа-профспілка україни“).

Poštovní adresa IMUU:

Office 25,

27 – A, Khreshchatyk S.,

Kyjev, 01001, Ukrajina

Oprávněné osoby jsou:

Lukanov Yurii (Луканов Юрій Вадимович) – předseda IMUU

Vynnychuk Oksana (Оксана Винничук) – výkonná tajemnice IMUU

Tel.: +38 050 356 57 58

e-mail: secretar@profspilka.org.ua

„f)

u účastníků vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů:

—	písemná žádost hostitelské organizace o účast na těchto akcích;

u žáků, studentů, postgraduálních studentů a doprovázejících učitelů, kteří cestují za účelem studia nebo vzdělávacích kurzů, a to i v rámci výměnných programů a jiných školských činností:

—	písemná žádost nebo osvědčení o zápisu vydané hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, anebo studentský průkaz či osvědčení o zapsaných předmětech;“

Studentský průkaz lze přijmout jako zdůvodnění účelu cesty, byl-li vydán hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, kde se má studium či vzdělávání uskutečnit.

„h)

u účastníků mezinárodních sportovních akcí a jejich odborného doprovodu:

—	písemná žádost hostitelské organizace: příslušných orgánů, národních sportovních federací nebo národních olympijských výborů členských států;“

Seznam doprovázejících osob v případě mezinárodních sportovních akcí bude omezen na osoby, které doprovázejí sportovce jako jejich odborný doprovod: trenéři, maséři, manažer, zdravotnický personál a předseda sportovního klubu. Fanoušci se nepovažují za doprovázející osoby.

„i)

u účastníků oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty:

—	písemná žádost vedoucího správního úřadu/starosty těchto měst nebo jiných obecních subjektů;“

Vedoucím správního úřadu/starostou města nebo jiného obecního subjektu, který je oprávněn vydávat písemné žádosti, je vedoucí správního úřadu/starosta hostitelského města nebo obce, kde se mají partnerské činnosti uskutečnit. Tato kategorie zahrnuje pouze oficiální twinningové projekty.

„j)

u blízkých příbuzných – manželů, dětí (včetně osvojených), rodičů (včetně opatrovníků), prarodičů a vnuků – navštěvujících občany Ukrajiny oprávněně pobývající na území členského státu nebo občany Evropské unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky:

—	písemná žádost hostitelské osoby;“

Toto písmeno upravuje situaci ukrajinských blízkých příbuzných, kteří cestují do členských států za účelem návštěvy občanů Ukrajiny oprávněně pobývajících na území členského státu nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky.

Pravost podpisu zvoucí osoby musí být potvrzena příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy země bydliště.

Je rovněž nutné prokazovat legální pobyt zvoucí osoby a rodinnou vazbu; například předložením, spolu s písemnou žádostí od hostitelské osoby, kopií dokumentů, které objasňují její status, jako například fotokopie povolení k pobytu a doklady potvrzující rodinné vazby.

Toto ustanovení platí rovněž pro příbuzné personálu diplomatických misí a konzulátů cestující za účelem rodinné návštěvy v délce do 90 dnů na území členských států, kromě nutnosti prokazovat legální pobyt a rodinné vazby.

V souladu s Prohlášením Evropské unie o zjednodušení pro rodinné příslušníky, připojeným k pozměňující dohodě, „s cílem usnadnit mobilitu vyššího počtu osob, které mají rodinné vztahy (především sourozenci a jejich potomci) s občany Ukrajiny oprávněně pobývajícími na území členských států nebo občany Evropské unie pobývajícími na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky, vyzývá Evropská unie konzulární úřady členských států, aby plně využívaly stávající možnosti vízového kodexu pro zjednodušení vydávání víz pro tuto kategorii osob, především zjednodušením listinných důkazů vyžadovaných od žadatelů a osvobození od poplatků za vyřízení žádosti, a aby ve vhodných případech vydávaly víza pro více vstupů.“

„k)

u příbuzných navštěvujících pohřební obřady:

—	úřední doklad potvrzující úmrtí, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbívaným;“

V dohodě není upřesněno, orgány které země by měly vydat výše zmíněný úřední doklad: orgány země, kde se bude konat pohřební obřad, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje navštívit pohřební obřad. Je třeba připustit, že takový úřední dokument mohou vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující úmrtí, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbívaným; například rodný či oddací list.

„l)

u osob navštěvujících vojenské a občanské hřbitovy:

—	úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným;“

V dohodě není upřesněno, zda by výše zmíněný úřední doklad měly vydat orgány země, kde se nachází hřbitov, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje navštívit hřbitov. Je třeba připustit, že takový úřední dokument mohou vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným.

V souladu s Prohlášením Evropského společenství o udělování krátkodobých víz pro osoby navštěvující vojenské a občanské hřbitovy, připojeným k dohodě, se zpravidla udělí krátkodobá víza pro osoby navštěvující vojenské a občanské hřbitovy na dobu nejvýše 14 dnů.

„m)

u osob cestujících ze zdravotních důvodů a osob, jež jim poskytují nezbytný doprovod:

—	úřední doklad zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení, nezbytnost doprovodu a doklad dostatečných finančních prostředků na úhradu lékařského ošetření.“

Musí být předložen doklad zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v této instituci a doklad dostatečných finančních prostředků na úhradu lékařského ošetření a tyto doklady by měly rovněž potvrzovat, že doprovod je nutný.

„n)

u zástupců organizací občanské společnosti, kteří cestují za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů, konferencí, včetně těch, které jsou organizovány v rámci výměnných programů:

—	písemná žádost vydaná hostitelskou organizací, potvrzení, že osoba zastupuje organizaci občanské společnosti, a osvědčení o zřízení takové organizace z příslušného registru vydané státním orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;“

Dokumentem prokazujícím registraci organizace občanské společnosti na Ukrajině je potvrzení vydávané státní registrační službou Ukrajiny s údaji z rejstříku veřejných sdružení.

„o)

u příslušníků svobodných povolání účastnících se mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo jiných podobných akcí konaných na území členských států;

—	písemná žádost hostitelské organizace potvrzující, že se dotyčná osoba účastní dané akce;

u představitelů náboženských společností;

—	písemná žádost příslušné náboženské společnosti registrované na Ukrajině s uvedením účelu, doby trvání a četnosti cest;“

Dokumentem prokazujícím registraci náboženské společnosti na Ukrajině je výpis z jednotného státního rejstříku právnických osob a fyzických osob – podnikatelů s uvedením, že organizační a právní formou právnické osoby je náboženská společnost.

„q)

u účastníků oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství:

—	písemná žádost hostitelské organizace.“

Upozornění: Dohoda nevytváří žádná nová pravidla odpovědnosti fyzických nebo právnických osob vydávajících písemné žádosti. V případě vydání nepravdivé žádosti se použijí právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy.

2.2.2. Udělování víz pro více vstupů.

V případech, kdy žadatel o vízum musí cestovat často nebo pravidelně na území členských států, udělují se krátkodobá víza pro několik návštěv za předpokladu, že jejich celková délka nepřekročí 90 dnů během období 180 dnů.

V čl. 5 odst. 1 dohody se stanoví:

„1. Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností pěti let těmto kategoriím občanů:

a)	členům celostátních a regionálních výkonných a zákonodárných sborů, ústavních soudů a nejvyšších soudů, státním zástupcům s celostátní a regionální působností a jejich náměstkům při výkonu jejich povinností, jestliže je tato dohoda neosvobozuje od vízové povinnosti;

b)	stálým členům oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Ukrajině účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu;

c)	manželům a dětem (včetně osvojených), které nedosáhly věku 21 let nebo nejsou zaopatřené, a rodičům (včetně opatrovníků) navštěvujícím občany Ukrajiny oprávněně pobývající na území členského státu nebo občany Evropské unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;

d)	podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, kteří pravidelně cestují do členských států;

e)	novinářům a technickému personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti.

Odchylně od prvního pododstavce, kdy jsou potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezeny na kratší období, se platnost víza pro více vstupů omezí na uvedené období, zejména pokud je:

—	funkční období v případě osob uvedených v písmenu a),

—	doba, po kterou jsou osoby uvedené v písmenu b) v postavení stálého člena oficiální delegace,

—	v případě osob uvedených v písmenu c) doba platnosti povolení k pobytu pro občany Ukrajiny oprávněně pobývající v Evropské unii,

—	doba, po kterou jsou osoby uvedené v písmenu d) v postavení zástupce obchodní organizace, nebo platnost pracovní smlouvy,

—	v případě osob uvedených v písmenu e) platnost pracovní smlouvy

kratší než pět let.“

Pro tyto kategorie osob, s přihlédnutím k jejich profesnímu postavení nebo rodinným vztahům s občanem Ukrajiny oprávněně pobývajícím na území členského státu nebo občanem Evropské unie pobývajícím na území členského státu, jehož je státním příslušníkem, je oprávněné udělovat zpravidla víza pro více vstupů s platností pět let. Výraz „s platností až do pěti let“ použitý v původním znění dohody dával konzulátům volné uvážení při rozhodování o době platnosti víza, jelikož stanovil pouze maximální délku platnosti. Pozměňující dohoda už volné uvážení neposkytuje, protože obsahuje nové znění „s platností pěti let“, což znamená, že pokud žadatel splňuje všechny požadavky čl. 5 odst. 1 dohody „diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností pěti let“.

Osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody by měly předložit potvrzení o svém profesním postavení a funkčním období jejich mandátu.

Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, které spadají pod čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody, pokud jsou od vízové povinnosti osvobozeny podle této dohody, tj. pokud jsou držiteli diplomatického nebo biometrického služebního pasu.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b) dohody, musí být předložen důkaz o jejich postavení stálého člena delegace a o jejich potřebě pravidelně se účastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. c) dohody, musí být předložen důkaz o oprávněném pobytu zvoucí osoby (viz bod II. 2.2.1 výše).

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. d) dohody musí být předloženo potvrzení o jejich profesním postavení a trvání jejich činnosti.

V čl. 5 odst. 2 dohody se stanoví:

„2. Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností jednoho roku těmto kategoriím osob za podmínky, že v průběhu předchozího roku získaly nejméně jedno vízum a využily ho v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu:

a)	řidičům vozidel registrovaných na Ukrajině provozujících mezinárodní přepravu zboží nebo osob mezi územím Ukrajiny a členských států;

b)	posádkám vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích na trase mezi územím členských států a Ukrajiny;

c)	účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů, kteří pravidelně cestují do členských států;

d)	účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu;

e)	účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty;

f)	zástupcům organizací občanské společnosti, kteří pravidelně cestují do členských států za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů a konferencí, mimo jiné v rámci výměnných programů;

g)	účastníkům oficiálních programů přeshraniční spolupráce Evropské unie, například v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství;

h)	studentům a postgraduálním studentům, kteří pravidelně cestují za účelem studia nebo odborného vzdělávání, mimo jiné v rámci výměnných programů;

i)	představitelům náboženských společností;

j)	příslušníkům svobodných povolání, kteří se účastní mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo obdobných akcí pořádaných na území členského státu;

k)	osobám s potřebou pravidelných cest ze zdravotních důvodů a osobám, jež poskytují nezbytný doprovod.

Odchylně od prvního pododstavce, kdy je potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezena na kratší období, se platnost víz pro více vstupů omezí na uvedené období.“

Výraz „s platností až do jednoho roku“ použitý v původním znění dohody dával konzulátům volné uvážení při rozhodování o době platnosti víza, jelikož stanovil pouze maximální délku platnosti. Pozměňující dohoda už volné uvážení neposkytuje, protože obsahuje nové znění „s platností jeden rok“, což znamená, že pokud žadatel splňuje všechny požadavky čl. 5 odst. 2 dohody, „diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností jednoho roku“. Víza pro více vstupů s platností jednoho roku se tak vydávají výše uvedeným kategoriím osob, pokud během předchozího roku (12 měsíců) žadatel o vízum získal alespoň jedno schengenské vízum, využil ho v souladu s právními předpisy navštíveného státu (navštívených států) o vstupu a pobytu (například osoba nepřekročila povolenou délku pobytu), a pokud existují důvody pro žádost o vízum pro více vstupů. Schengenské vízum získané v průběhu předchozího roku může být uděleno jiným státem schengenského prostoru než tím, v němž žadatel požádal o nové vízum. V případech, kdy není oprávněné udělit vízum platné jeden rok (například když výměnný program je kratší než jeden rok nebo když osoba nemusí cestovat často nebo pravidelně celý rok), platnost víza bude kratší než jeden rok, pod podmínkou, že jsou splněny ostatní požadavky pro udělení víza.

V čl. 5 odst. 3 a 4 dohody se stanoví:

„3. Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností alespoň dva roky a nejvýše pět let kategoriím osob uvedeným v odstavci 2 tohoto článku za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využily jednoroční víza pro více vstupů v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu, pokud potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně není výslovně omezena na kratší období, přičemž v takovém případě se platnost víza pro více vstupů omezí na uvedené období.

4. Celková doba pobytu osob uvedených v odstavcích 1 až 3 tohoto článku na území členských států nepřekročí 90 dnů během 180 denního období.“

Víza pro více vstupů s platností od dvou let do pěti let se udělí pro kategorie osob uvedené v čl. 5 odst. 2 dohody za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využily schengenská víza pro více vstupů s platností na jeden rok v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států) a potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně není výslovně omezena na kratší období. Je třeba poznamenat, že vízum s platností od dvou do pěti let se uděluje pouze tehdy, jestliže žadateli o vízum byla během předchozích dvou let vydána dvě víza s platností na jeden rok – nikoli však méně – a pokud tato víza využil v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států). Po posouzení každé žádosti o vízum diplomatické mise nebo konzulární úřady členských států rozhodnou o době platnosti těchto víz, tj. od dvou do pěti let.

Pokud jde o vymezení kritérií v čl. 5 odst. 2 dohody: „za podmínky, že … existují důvody k žádosti o vízum pro více vstupů“ a v čl. 5 odst. 3 dohody: „za podmínky, že … důvody k žádosti o víza pro více vstupů nadále přetrvávají“, použijí se kritéria stanovená v čl. 24 odst. 2 písm a) vízového kodexu pro udělování tohoto druhu víz, tj. že daná osoba potřebuje cestovat často do jednoho nebo několika členských států například pracovně.

Neexistuje povinnost vydat víza pro více vstupů, pokud žadatel nevyužil dříve udělená víza. Takové vízum však může být uděleno, jestliže nevyužití předchozích víz bylo způsobeno okolnostmi nezávislými na vůli žadatele; například dlouhodobou pracovní absencí řidiče kamionu z důvodu nemoci.

Viz bod II. 2.2.1 o dokladech prokazujících účel cesty pro vydávání víz pro více vstupů kategoriím osob uvedeným v článku 5 dohody.

2.2.3. Držitelé diplomatických a služebních pasů.

V článku 10 dohody se stanoví:

„1. Občané Ukrajiny, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území členských států, projíždět jím a opouštět jej bez víz.

2. Občané Ukrajiny, kteří jsou držiteli platných biometrických služebních pasů, smějí vstupovat na území členských států, projíždět jím a opouštět jej bez víz.

3. Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku smějí pobývat na území členských států nejdéle 90 dnů během 180 denního období.“

Stávající dvoustranné dohody nebo ujednání, které stanoví osvobození od vízové povinnosti pro držitele nebiometrických služebních pasů, nadále platí, pokud nebyly vypovězeny nebo pozastaveny (viz bod I.1.6).

Touto dohodou není upraveno vysílání diplomatů do členských států. Pro tyto případy se použije obvyklý akreditační postup.

III. STATISTIKA

Aby smíšený výbor mohl účinně sledovat provádění dohody, musí diplomatické mise a konzulární úřady členských států předkládat Komisi statistiky každých šest měsíců, zejména, pokud je to možné, a za každý měsíc:

—	o druzích víz udělených různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje;

—	o počtu víz zamítnutých různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje;

—	o podílu žadatelů v jednotlivých kategoriích osob, kteří byli pozváni k osobnímu pohovoru;

—	o vízech pro více vstupů s platností na pět let udělených ukrajinským státním příslušníkům (podle jednotlivých zemí).

—	o podílu víz udělených bezplatně různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

17.3.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 72/41

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2015/443

ze dne 13. března 2015

o bezpečnosti v Komisi

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 249 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvám, a zejména na článek 18 uvedeného protokolu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Bezpečnostní politika v Komisi má stanovit ucelený, integrovaný přístup k otázce bezpečnosti, v jehož rámci budou jednak v míře odpovídající zjištěným rizikům chráněny osoby, majetek a informace, jednak podnikána účinná a včasná bezpečnostní opatření tak, aby Komise mohla fungovat v chráněném a zajištěném prostředí.

(2)	Stejně jako jiné mezinárodní instituce čelí i Komise v oblasti bezpečnosti velkým hrozbám a problémům, zejména v souvislosti s terorismem, kybernetickými útoky a politickou a obchodní špionáží.

(3)	S vládou Belgie, Lucemburska a Itálie uzavřela Evropská komise dohody o bezpečnostních otázkách týkající se jejích hlavních sídel (1). Tyto dohody potvrzují, že Komise je odpovědná za svou bezpečnost.

(4)	Za účelem zajištění bezpečnosti osob, majetku a informací může být zapotřebí, aby Komise přijala opatření v oblastech chráněných základními právy, která jsou zakotvena v Listině základních práv a v Evropské úmluvě o lidských právech a uznána Soudním dvorem.

(5)	Veškerá taková opatření by tudíž měla být odůvodněna důležitostí zájmu, jejž mají chránit, měla by být přiměřená a měla by zaručovat plné respektování základních práv, především pak práva na soukromí a práva na ochranu údajů.

(6)

V systému, který se hlásí k právním pravidlům a k respektování základních práv, se musí Komise snažit zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti pro své zaměstnance a odpovídající zabezpečení svého majetku a svých informací tak, aby mohla plnit jí svěřené úkoly, a přitom neomezovat základní práva více, než je nezbytně nutné.

(7)	Bezpečnostní politika v Komisi musí vycházet ze zásad legality, transparentnosti, přiměřenosti a odpovědnosti.

(8)

Zaměstnanci, kteří jsou pověřeni přijímáním bezpečnostních opatření, by kvůli podniknutým krokům neměli být nijak poškozováni, ledaže by svým jednáním překročili hranice uděleného pověření nebo porušili právní předpisy, a toto rozhodnutí je tedy třeba chápat jako pracovní pokyn ve smyslu služebního řádu.

(9)

Komise by měla vyvíjet příslušné iniciativy k podpoře a posílení bezpečnostní kultury, aby tak zajistila účinnější přijímání bezpečnostních opatření, lepší řízení bezpečnosti, další upevnění kontaktů a spolupráce s příslušnými orgány na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni a lepší sledování a kontrolu toho, jak jsou bezpečnostní opatření plněna.

(10)

Významný dopad na bezpečnostní zájmy Komise mělo zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) jakožto funkčně nezávislé instituce Unie, a proto je zapotřebí, aby byla mezi ESVČ a Komisí stanovena pravidla a postupy pro spolupráci v oblasti ochrany a bezpečnosti, zejména pokud jde o řádný výkon povinností Komise vůči jejím zaměstnancům v delegacích Unie.

(11)

Bezpečnostní politika Komise by se měla provádět způsobem, který bude v souladu s ostatními vnitřními procesy a postupy, jež mohou obsahovat prvek bezpečnosti. Mezi ně patří zejména řízení kontinuity činností, jež usiluje o to, aby bylo v Komisi v případě narušení provozu zachováno plnění zásadních úkolů, a proces ARGUS pro koordinaci krizových situací postihujících vícero sektorů.

(12)

Bez ohledu na opatření, která již byla v době přijetí tohoto rozhodnutí zavedena a oznámena evropskému inspektorovi ochrany údajů (2), se musí veškerá opatření podle tohoto rozhodnutí, jež jsou spojena se zpracováváním osobních údajů, řídit prováděcími pravidly v souladu s článkem 21, jež pro subjekty údajů stanoví náležité záruky.

(13)	S ohledem na výše uvedené je nutno, aby Komise přezkoumala, aktualizovala a konsolidovala stávající regulační základ pro bezpečnost v Komisi.

(14)	Rozhodnutí Komise K(94) 2129 (3) by tudíž mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„majetkem“ všechny movité a nemovité věci ve vlastnictví či v držení Komise;

2)	„útvarem Komise“ generální ředitelství či služba Komise nebo kabinet člena Komise;

3)	„komunikačním a informačním systémem“ jakýkoliv systém, který umožňuje manipulaci s informacemi v elektronickém formátu, včetně všech aktiv potřebných pro jeho provoz a včetně infrastruktury, organizace, personálu a informačních zdrojů;

4)	„kontrolou rizik“ jakékoliv bezpečnostní opatření, u něhož lze důvodně očekávat, že zajistí účinnou kontrolu nad bezpečnostními riziky tím, že jim bude předcházet a bránit a bude je omezovat a přenášet;

5)	„krizovou situací“ okolnost, událost, incident či nouzový stav (nebo jejich sled či kombinace), které pro Komisi představují významnou nebo bezprostřední bezpečnostní hrozbu bez ohledu na jejich původ;

6)	„údaji“ informace ve formě, která umožňuje jejich sdělování, zaznamenávání či zpracovávání;

7)	„členem Komise odpovědným za bezpečnost“ člen Komise, pod jehož vedení spadá Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost;

8)	„osobními údaji“ osobní údaje, jak jsou definovány v čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4);

9)	„prostory“ všechny nemovitosti a přidružené věci ve vlastnictví či v držení Komise;

10)	„prevencí rizik“ bezpečnostní opatření, u nichž lze důvodně očekávat, že zabrání určitému bezpečnostnímu riziku nebo jej oddálí či zastaví;

11)	„bezpečnostním rizikem“ kombinace stupně hrozby, stupně zranitelnosti a možného dopadu určité události;

12)	„bezpečností v Komisi“ bezpečnost osob, majetku a informací v rámci Komise, zejména pak fyzická nedotknutelnost osob a majetku, integrita, důvěrnost a dostupnost informací a komunikačních a informačních systémů a nerušené fungování Komise při plnění jejích úkolů;

13)	„bezpečnostním opatřením“ jakékoliv opatření přijaté v souladu s tímto rozhodnutím za účelem kontroly bezpečnostních rizik;

14)	„služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (5) ve znění pozdějších předpisů;

15)	„bezpečnostní hrozbou“ událost či agens nebo činitel, u nichž lze důvodně očekávat nepříznivý dopad na bezpečnost v případě, že se na ně nebude nijak reagovat nebo se nad nimi nezíská kontrola;

16)	„bezprostřední bezpečnostní hrozbou“ bezpečnostní hrozba, která se vyskytne bez předchozího varování nebo u které je varování zachyceno v mimořádně krátkém předstihu;

17)	„významnou bezpečnostní hrozbou“ bezpečnostní hrozba, u níž lze důvodně očekávat, že povede ke ztrátám na životě, k vážným zraněním či újmám, k výrazným škodám na majetku, k ohrožení vysoce citlivých informací nebo k narušení systémů IT nebo zásadních provozních kapacit Komise;

18)	„zranitelností“ jakákoli slabina, u níž lze důvodně očekávat nepříznivý dopad na bezpečnost v Komisi v případě, že by jí bylo využito v souvislosti s jednou či vícero hrozbami.

Článek 2

Předmět

1. Toto rozhodnutí stanoví cíle, základní zásady, organizační strukturu a povinnosti, pokud jde o bezpečnost v Komisi.

2. Toto rozhodnutí se použije na všechny útvary Komise a ve všech prostorách Komise. Na zaměstnance Komise, kteří pracují v delegacích Unie, se vztahují bezpečnostní pravidla pro Evropskou službu pro vnější činnost (6).

3. Bez ohledu na jakékoli zvláštní pokyny ohledně konkrétních skupin zaměstnanců se toto rozhodnutí použije na členy Komise, na zaměstnance Komise, na něž se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, na národní odborníky vyslané do Komise, na poskytovatele služeb a jejich zaměstnance, na stážisty a na každého, kdo má přístup do budov či k jinému majetku Komise nebo k informacím, s nimiž Komise nakládá.

4. Ustanoveními tohoto rozhodnutí není dotčeno rozhodnutí Komise 2002/47/ES, ESUO, Euratom (7), rozhodnutí Komise 2004/563/ES, Euratom (8), rozhodnutí Komise K(2006) 1623 (9) ani rozhodnutí Komise K(2006) 3602 (10).

KAPITOLA 2

ZÁSADY

Článek 3

Bezpečnostní zásady v Komisi

1. Při provádění tohoto rozhodnutí dodržuje Komise Smlouvy, a zejména Listinu základních práv a Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, dohody uvedené v 2. bodě odůvodnění s veškerými příslušnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů a rovněž podmínky stanovené tímto rozhodnutím. V případě potřeby se vydá bezpečnostní upozornění ve smyslu čl. 21 odst. 2 s příslušnými pokyny.

2. Bezpečnostní politika v Komisi vychází ze zásad legality, transparentnosti, přiměřenosti a odpovědnosti.

3. Zásada legality znamená, že při provádění tohoto rozhodnutí je nutné se důsledně držet mezí právního rámce a dodržovat požadavky právních norem.

4. Veškerá bezpečnostní opatření se přijímají bez utajení s výjimkou případů, kdy lze důvodně očekávat, že by takový postup omezoval jejich účinek. Osoby, kterým je bezpečnostní opatření určeno, jsou předem zpraveny o jeho důvodech a dopadu s výjimkou případů, kdy lze důvodně očekávat, že by poskytnutí takovýchto informací omezovalo účinek daného opatření. V takovém případě je osoba, které je bezpečnostní opatření určeno, informována poté, co riziko omezení jeho účinku pomine.

5. Útvary Komise zajistí, aby byly bezpečnostní otázky brány v potaz od chvíle, kdy se politiky, rozhodnutí, programy, projekty a činnosti Komise, za něž jsou odpovědné, začnou vypracovávat a provádět. Za tímto účelem do své práce od nejranějších fází přípravy zapojují v rámci Komise Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, pokud jde o obecné záležitosti, a hlavního inspektora pro bezpečnost informací, pokud jde o systémy IT.

6. V patřičných případech Komise spolupracuje s příslušnými orgány hostitelského státu, ostatních členských států a ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů EU, je-li to možné, přičemž bere v úvahu opatření, která k řešení předmětného bezpečnostního rizika přijaly či naplánovaly tyto orgány.

Článek 4

Povinné dodržování

1. Dodržování tohoto rozhodnutí, jeho prováděcích pravidel a bezpečnostních opatření a pokynů vydaných pověřenými zaměstnanci je povinné.

2. Nedodržení bezpečnostních pravidel může zavdat důvod k zahájení disciplinárního řízení v souladu se Smlouvami a služebním řádem, ke smluvním postihům a/nebo k právním krokům podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

KAPITOLA 3

PŘIJÍMÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ

Článek 5

Pověření zaměstnanci

1. Pravomoc přijmout jedno či více z níže uvedených opatření může být svěřena pouze schváleným zaměstnancům, kterým se s ohledem na jejich stávající povinnosti dostalo jmenovitého pověření ze strany generálního ředitele pro lidské zdroje a bezpečnost:

1)	nošení příručních zbraní;

2)	provádění bezpečnostních šetření podle článku 13;

3)	podnikání bezpečnostních opatření podle článku 12, jak je uvedeno v pověření.

2. Pověření zmiňované v odstavci 1 se neuděluje na dobu delší, než je období, po které daná osoba zastává pracovní pozici či funkci, v souvislosti s níž se jí pověření uděluje. Pověření se udělují v souladu s příslušnými ustanoveními zmiňovanými v čl. 3 odst. 1.

3. Pokud jde o pověřené zaměstnance, toto rozhodnutí představuje pracovní pokyn ve smyslu článku 21 služebního řádu.

Článek 6

Obecná ustanovení o bezpečnostních opatřeních

1. Je-li to rozumně možné, Komise při přijímání bezpečnostních opatření zejména zajistí, aby:

a)	hledala podporu či pomoc jen u dotčeného státu, a to za předpokladu, že je tento stát členem Evropské unie, nebo pokud jím není, je stranou Evropské úmluvy o lidských právech, nebo zaručuje práva, která jsou přinejmenším rovnocenná právům zaručeným uvedenou úmluvou;

b)	předávala informace o určité fyzické osobě jiným příjemcům než orgánům a institucím Společenství, kteří nepodléhají vnitrostátním právním předpisům přijatým podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (11), výhradně v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 45/2001;

když určitá fyzická osoba přestavuje bezpečnostní hrozbu, byla případná bezpečnostní opatření namířena proti této osobě a aby této osobě bylo možné uložit vzniklé náklady. Proti jiným fyzickým osobám mohou být taková bezpečnostní opatření namířena jen tehdy, je-li nutno získat kontrolu nad určitou bezprostřední či významnou bezpečnostní hrozbou a jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	zamýšlená opatření proti fyzické osobě, jež představuje bezpečnostní hrozbu, nelze přijmout nebo by pravděpodobně nebyla účinná,

b)	Komise nemůže nad danou bezpečnostní hrozbou získat kontrolu vlastními kroky nebo tak nemůže učinit včas,

c)	předmětné opatření není pro ostatní fyzické osoby a jejich práva neúměrným nebezpečím.

2. Ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost vypracuje přehled bezpečnostních opatření, u kterých může být zapotřebí soudní příkaz v souladu s právními a správními předpisy členských států, v nichž se prostory Komise nacházejí.

3. Ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost může úkoly související s bezpečností svěřit smluvnímu dodavateli, který je provádí pod jeho vedením a dozorem.

Článek 7

Bezpečnostní opatření týkající se osob

1. Osoby v prostorách Komise musí být s přihlédnutím k požadavkům na bezpečnost a ochranu v náležité míře chráněny.

2. V případě významných bezpečnostních rizik zajistí Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost přísnou ochranu členů Komise nebo dalších zaměstnanců, jestliže posouzení hrozeb ukáže, že je taková ochrana zapotřebí k zajištění jejich bezpečnosti.

3. V případě významných bezpečnostních rizik může Komise nařídit evakuaci svých prostor.

4. Obětem nehod či útoků v prostorách Komise se dostane pomoci.

5. V zájmu prevence a kontroly bezpečnostních rizik mohou pověření zaměstnanci prověřovat bezúhonnost osob, na které se vztahuje toto rozhodnutí, aby zjistili, zda zpřístupnění prostor či informací Komise těmto osobám nepředstavuje bezpečnostní hrozbu. Za tímto účelem a v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a s ustanoveními zmiňovanými v čl. 3 odst. 1 mohou dotčení pověření zaměstnanci:

a)	využívat veškerých informačních zdrojů, které má Komise k dispozici, přičemž berou v potaz jejich spolehlivost;

b)	nahlížet do osobních spisů či údajů, jimiž Komise disponuje ve vztahu k jednotlivcům, které zaměstnává či hodlá zaměstnat, což v řádně odůvodněných případech platí i v případě zaměstnanců smluvních dodavatelů.

Článek 8

Bezpečnostní opatření týkající se fyzické bezpečnosti a majetku

1. Bezpečnost majetku je zajišťována uplatňováním odpovídajících fyzických a technických ochranných opatření a příslušných postupů (dále jen „fyzická bezpečnost“), které tvoří víceúrovňový systém.

2. Opatření podle tohoto článku lze přijmout za účelem ochrany osob či informací v Komisi a za účelem ochrany majetku.

3. Cílem při zajišťování fyzické bezpečnosti je:

—	předcházet násilným činům namířeným proti členům Komise nebo proti osobám, na něž se vztahuje toto rozhodnutí,

—	předcházet špionáži a odposlouchávání citlivých či utajovaných informací,

—	předcházet krádežím, vandalismu, sabotáži a dalším násilným činům, jejichž účelem je poškodit či zničit budovy a majetek Komise,

—	umožnit vyšetřování a zkoumání bezpečnostních incidentů, mimo jiné prověřováním protokolů o kontrolách příchodů a odchodů, záznamů z uzavřených televizních okruhů, záznamů telefonních hovorů a podobných údajů, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 2, a dalších informačních zdrojů.

4. Součástí zajišťování fyzické bezpečnosti je:

—	politika přístupu platná pro každou osobu či vozidlo vyžadující vstup do prostor Komise včetně parkovišť,

—	systém kontroly přístupu, který zahrnuje lidskou ostrahu, technické vybavení a technická opatření, informační systémy nebo kombinaci všech těchto prvků.

5. Za účelem zajištění fyzické bezpečnosti lze činit tyto kroky:

—	zaznamenávat příchody a odchody osob, vjezdy a výjezdy vozidel a vstupy a výstupy zboží a zařízení v rámci prostor Komise,

—	kontrolovat totožnost v prostorách Komise,

—	kontrolovat vozidla, zboží a zařízení vizuálními či technickými prostředky,

—	bránit osobám, vozidlům a zboží bez příslušného oprávnění v přístupu do prostor Komise.

Článek 9

Bezpečnostní opatření týkající se informací

1. Bezpečnost informací se vztahuje na všechny informace, s nimiž Komise nakládá.

2. Při zajišťování bezpečnosti informací, bez ohledu na formu, musí být vyváženy aspekty jako transparentnost, přiměřenost, odpovědnost a účinnost na straně jedné a potřeba chránit informace před neoprávněným přístupem k nim a před jejich neoprávněným využíváním, vyzrazováním, úpravou či zničením na straně druhé.

3. Zajišťování bezpečnosti informací by se mělo soustřeďovat na ochranu důvěrnosti, integrity a dostupnosti.

4. V rámci procesů pro řízení rizik by se proto měla označit utajená informační aktiva a měla by se vypracovat přiměřená bezpečnostní opatření, postupy a standardy včetně zmírňujících opatření.

5. Tyto obecné zásady, na nichž je bezpečnost informací postavena, se uplatňují především ve vztahu:

a)	k „utajovaným informacím Evropské unie“, tedy k jakýmkoli informacím nebo materiálům, jež jsou označeny stupněm utajení EU a jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

k „citlivým neutajovaným informacím“, tedy k informacím nebo materiálům, které Komise musí chránit s ohledem na právní povinnost stanovenou ve Smlouvách nebo v aktech přijatých v rámci provádění Smluv a/nebo s ohledem na jejich citlivost. Mezi citlivé neutajované informace patří například (nikoli však výhradně) informace nebo materiály, které jsou profesním tajemstvím, jak je uvedeno v článku 339 SFEU, informace, které jsou předmětem zájmů chráněných článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (12) ve spojení s příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, nebo osobní údaje v rámci působnosti nařízení (ES) č. 45/2001.

6. Citlivé neutajované informace podléhají pravidlům pro nakládání s nimi a pro jejich uchovávání. Tyto informace se poskytují pouze osobám, které je důvodně potřebují. Je-li to považováno za nutné k účinné ochraně jejich důvěrnosti, označí se tyto informace stupněm utajení a připojí se k nim příslušné pokyny, jak s nimi nakládat, schválené generálním ředitelem pro lidské zdroje a bezpečnost. Pokud se s těmito informacemi nakládá v komunikačních a informačních systémech nebo pokud jsou v nich uchovávány, musí být tyto informace rovněž chráněny v souladu s rozhodnutím K(2006) 3602 a jeho prováděcími pravidly a příslušnými standardy.

7. Vůči kterékoli osobě odpovědné za ohrožení nebo ztrátu utajovaných informací Evropské unie nebo citlivých neutajovaných informací, které jsou takto označeny v pravidlech pro nakládání s nimi a pro jejich uchovávání, mohou být přijata disciplinární opatření v souladu se služebním řádem. Těmito disciplinárními opatřeními nejsou dotčeny smluvní opravné prostředky ani případné další právní či trestní řízení ze strany příslušných orgánů členských států v souladu s jejich vnitrostátními právními a správními předpisy.

Článek 10

Bezpečnostní opatření týkající se komunikačních a informačních systémů

1. Všechny komunikační a informační systémy užívané Komisí musí být v souladu s politikou Komise pro bezpečnost informačních systémů stanovenou v rozhodnutí K(2006) 3602, s prováděcími pravidly k uvedenému rozhodnutí a s příslušnými bezpečnostními standardy.

2. Útvary Komise, které vlastní, spravují či provozují komunikační a informační systémy, povolí přístup k těmto systémům ostatním orgánům, institucím a jiným subjektům Unie nebo jiným organizacím jen za předpokladu, že dané orgány, instituce a jiné subjekty Unie nebo jiné organizace mohou nabídnout přiměřenou jistotu, že ochrana jejich systémů IT je rovnocenná politice Komise pro bezpečnost informačních systémů stanovené v rozhodnutí K(2006) 3602, v prováděcích pravidlech k uvedenému rozhodnutí a v příslušných bezpečnostních standardech. Komise sleduje, zda je toto ustanovení dodržováno, a v případě vážného nesouladu nebo stálého nedodržování může přístup k systémům zakázat.

Článek 11

Forenzní analýza v oblasti kybernetické bezpečnosti

Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost je zvlášť odpovědné za forenzní technické analýzy, které provádí ve spolupráci s příslušnými útvary Komise a které mají podpořit bezpečnostní šetření zmiňovaná v článku 13, pokud jde o kontrarozvědku, únik dat, kybernetické útoky a bezpečnost informačních systémů.

Článek 12

Bezpečnostní opatření týkající se osob a předmětů

1. Za účelem zajištění bezpečnosti v Komisi a za účelem prevence a kontroly rizik mohou zaměstnanci pověření v souladu s článkem 5 při dodržení zásad stanovených v článku 3 přijmout mimo jiné jedno či více z následujících bezpečnostních opatření:

a)	v případě incidentů či chování, které by mohly vést k správnímu, disciplinárnímu, občanskoprávnímu či trestnímu řízení, mohou zajistit místa činu či důkazy, včetně protokolů o kontrolách příchodů a odchodů a snímků z uzavřených televizních okruhů;

mohou přijmout omezená opatření vůči osobám představujícím bezpečnostní hrozbu, např. mohou přikázat osobám, aby opustily prostory Komise, mohou je z prostor Komise eskortovat či jim na určitý čas zakázat přístup do prostor Komise (v posledně jmenovaném případě se tak musí stát v souladu s kritérii, která budou stanovena v prováděcích pravidlech);

c)	mohou přijmout omezená opatření ve vztahu k předmětům představujícím bezpečnostní hrozbu, včetně jejich odstranění, zabavení či zničení;

d)	mohou prohledat prostory Komise (včetně kanceláří);

e)	mohou prohledat komunikační a informační systémy a zařízení, údaje o telefonických a jiných telekomunikačních spojeních, protokoly, uživatelské účty apod.;

f)	mohou přijmout jiná konkrétní bezpečnostní opatření s podobným účinkem, aby předešli bezpečnostním rizikům či nad nimi získali kontrolu, zejména v souvislosti s právy Komise jakožto vlastníka nebo zaměstnavatele v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

2. Za výjimečných okolností mohou zaměstnanci ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, kteří jsou pověření v souladu s článkem 5, přijmout jakákoliv naléhavá opatření, jež jsou zapotřebí, a to při důsledném dodržení zásad stanovených v článku 3. Co možná nejdříve po přijetí takových opatření informují tito zaměstnanci o učiněných krocích ředitele ředitelství pro bezpečnost, který generálního ředitele pro lidské zdroje a bezpečnost požádá o příslušné pověření, jímž budou přijatá opatření potvrzena a budou povoleny jakékoliv další potřebné kroky, a který v náležitých případech naváže spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány.

3. Bezpečnostní opatření podle tohoto článku se v okamžiku přijetí nebo v případě bezprostředního rizika či krizové situace s přiměřeným časovým odstupem po jejich přijetí zdokumentují. Ve druhém případě musí dokumentace obsahovat i prvky, z nichž byla existence bezprostředního rizika či krizové situace vyvozena. Dokumentace může být stručná, ale měla by být koncipována tak, aby osoby, na něž se opatření vztahuje, mohly vykonat své právo na obhajobu a právo na ochranu údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a aby bylo možné přezkoumat legalitu předmětného opatření. Informace o specifických bezpečnostních opatřeních, která platí pro některého ze zaměstnanců, se neuvádějí v jeho osobním spise.

4. Při přijímání opatření podle písmene b) Komise kromě toho zaručí, aby měla dotčená osoba možnost kontaktovat právníka nebo osobu, jíž důvěřuje, a byla uvědomena o svém právu obrátit se na evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 13

Šetření

1. Aniž by byl dotčen článek 86 a příloha IX služebního řádu a jakékoli zvláštní ujednání mezi Komisí a ESVČ, např. zvláštní ujednání o řádném výkonu povinností vůči zaměstnancům Komise vyslaným do delegací Unie, které bylo podepsáno dne 28. května 2014 Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost Evropské komise a Evropskou službou pro vnější činnost, lze bezpečnostní šetření provést:

a)	v případě incidentů dotýkajících se bezpečnosti v Komisi, včetně podezření z trestných činů;

b)	v případě potenciálního úniku či ohrožení citlivých neutajovaných informací, utajovaných informací Evropské unie nebo utajovaných informací Euratomu nebo v případě nesprávného nakládání s nimi;

c)	v rámci kontrarozvědky a boje proti terorismu;

d)	v případě závažných kybernetických incidentů.

2. O provedení bezpečnostního šetření rozhoduje generální ředitel pro lidské zdroje a bezpečnost, který je rovněž příjemcem zprávy o šetření.

3. Bezpečnostní šetření provádějí pouze vyčlenění zaměstnanci Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, kteří jsou k tomu řádně pověřeni v souladu s článkem 5.

4. Pověření zaměstnanci vykonávají svoji pravomoc provádět bezpečnostní šetření nezávisle, jak je popsáno v pověření, a mají pravomoci uvedené v článku 12.

5. Pověření zaměstnanci, kteří jsou příslušní k provádění bezpečnostních šetření, mohou ze všech dostupných zdrojů shromažďovat informace o veškerých správních přestupcích a trestných činech, které byly spáchány v prostorách Komise nebo do kterých jsou coby oběti či pachatelé zapojeny osoby zmiňované v čl. 2 odst. 3.

6. Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost v náležitých případech informuje příslušné orgány hostitelského či jakéhokoli jiného dotčeného členského státu, zejména pak tehdy, když šetření nasvědčuje tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. V této souvislosti Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost poskytuje, je-li to vhodné nebo nutné, orgánům hostitelského či jakéhokoli jiného dotčeného členského státu podporu.

7. V případě závažných kybernetických incidentů Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost úzce spolupracuje s Generálním ředitelstvím pro informatiku, které mu vypomáhá se všemi technickými záležitostmi. O tom, kdy je vhodné informovat příslušné orgány hostitelského či jakéhokoli jiného dotčeného členského státu, rozhodne Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost po poradě s Generálním ředitelstvím pro informatiku. K podpoře ostatních orgánů a agentur EU, které by mohly být dotčeny, se využije služeb koordinace incidentů poskytovaných skupinou pro reakci na počítačové hrozby v evropských orgánech, institucích a jiných subjektech (CERT-EU).

8. Bezpečnostní šetření se zdokumentují.

Článek 14

Vymezení pravomocí, pokud jde o bezpečnostní šetření a další typy vyšetřování

1. Pokud ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost provádí bezpečnostní šetření, jak je uvedeno v článku 13, a pokud tato šetření spadají do pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Úřadu Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC), spolupracuje s oběma těmito subjekty zároveň, a to zejména proto, aby nebyly negativně dotčeny pozdější kroky úřadu OLAF nebo úřadu IDOC. V příslušných případech ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost přizve oba úřady, aby se vyšetřování účastnily.

2. Bezpečnostními šetřeními podle článku 13 nejsou dotčeny pravomoci úřadů OLAF a IDOC stanovené v předpisech, jimiž se tyto subjekty řídí. Ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost může být požádáno, aby poskytlo technickou pomoc při šetřeních zahájených úřady OLAF nebo IDOC.

3. Vstoupí-li pracovníci úřadu OLAF do prostor Komise v souladu s čl. 3 odst. 5 a čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13), ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost může být požádáno, aby jim bylo nápomocno, a usnadnilo jim tak plnění jejich úkolů. Ředitelství probezpečnost informuje o takových žádostech o pomoc generálního tajemníka a generálního ředitele Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, nebo pokud se předmětné vyšetřování provádí v prostorách Komise, které jsou obsazeny jejími členy či generálním tajemníkem, předsedu Komise a komisaře odpovědného za lidské zdroje.

4. Aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 22 písm. a) služebního řádu, pokud určitý případ může spadat do působnosti ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost i úřadu IDOC, ředitelství pro bezpečnost při informování generálního ředitele pro lidské zdroje v souladu s článkem 13 v nejranější možné fázi oznámí, zda existují důvody pro to, aby se záležitosti ujal úřad IDOC. Má se za to, že tato fáze nastává zejména tehdy, když pomine bezprostřední bezpečnostní hrozba. O záležitosti rozhodne generální ředitel pro lidské zdroje a bezpečnost.

5. Pokud určitý případ může spadat do působnosti ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost i úřadu OLAF, ředitelství pro bezpečnost o tom vyrozumí bezodkladně generálního ředitele pro lidské zdroje a bezpečnost a v nejranější možné fázi generálního ředitele úřadu OLAF. Má se za to, že tato fáze nastává zejména tehdy, když pomine bezprostřední bezpečnostní hrozba.

Článek 15

Bezpečnostní kontroly

1. Za účelem ověřování, zda útvary a osoby v rámci Komise dodržují ustanovení tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel, a za účelem formulování doporučení tam, kde je to považováno za nutné, provádí Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost bezpečnostní kontroly.

2. V příslušných případech provádí Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost bezpečnostní kontroly nebo bezpečnostní sledování či hodnoticí návštěvy za účelem ověřování, zda je v souladu s bezpečnostními pravidly, předpisy a standardy, které jsou přinejmenším rovnocenné pravidlům, předpisům a standardům Komise, náležitě chráněna bezpečnost zaměstnanců, majetku a informací Komise, kteří a které jsou v odpovědnosti ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, členských států, třetích zemí či mezinárodních organizací. V příslušných případech a v duchu dobré spolupráce mezi správními orgány zahrnují uvedené bezpečnostní kontroly i kontroly prováděné v souvislosti s výměnou utajovaných informací s ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, členskými státy či třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

3. Tento článek se provádí obdobně v případě zaměstnanců Komise v delegacích Unie, aniž by bylo dotčeno jakékoli zvláštní ujednání mezi Komisí a ESVČ, např. zvláštní ujednání o řádném výkonu povinností vůči zaměstnancům Komise vyslaným do delegací Unie, které bylo podepsáno dne 28. května 2014 Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost Evropské komise a Evropskou službou pro vnější činnost.

Článek 16

Stavy pohotovosti a řešení krizových situací

1. Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost je odpovědné za zavedení odpovídajících opatření pro stavy pohotovosti, kterými bude předjímat hrozby či incidenty dotýkající se bezpečnosti v Komisi nebo na tyto hrozby či incidenty reagovat, jakož i opatření, která budou zapotřebí pro řešení krizí.

2. Opatření pro stavy pohotovosti zmiňovaná v odstavci 1 jsou úměrná stupni bezpečnostní hrozby. Stupně pohotovosti se vymezují v úzké spolupráci s příslušnými útvary ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a členského státu či členských států, na jejichž území se prostory Komise nacházejí.

3. Kontaktním místem, pokud jde o stavy pohotovosti a řešení krizových situací, je Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost.

KAPITOLA 4

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Článek 17

Obecné povinnosti útvarů Komise

1. Povinnosti Komise zmiňované v tomto rozhodnutí plní Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, které podléhá vedení a spadá do odpovědnosti člena Komise odpovědného za bezpečnost.

2. Konkrétní ujednání ohledně kybernetické bezpečnosti jsou definována v rozhodnutí K(2006) 3602.

3. Odpovědnost za provádění tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel a za jejich každodenní dodržování lze přenést na jiné útvary Komise, a to vždy když decentralizované zajišťování bezpečnosti přinese významné úspory z hlediska efektivnosti, zdrojů nebo času, například kvůli zeměpisnému umístění dotčených útvarů.

4. Použije-li se odstavec 3, Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost a v příslušných případech generální ředitel pro informatiku uzavře s jednotlivými útvary Komise ujednání, v nichž se jasně stanoví úkoly a povinnosti spojené s prováděním a sledováním bezpečnostních politik.

Článek 18

Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost

1. Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost má zejména na starosti:

1)	vypracovávání bezpečnostní politiky Komise, prováděcích pravidel a bezpečnostních upozornění;

2)	shromažďování informací za účelem vyhodnocování bezpečnostních hrozeb a rizik a shromažďování informací o všech záležitostech, jež se mohou dotknout bezpečnosti v Komisi;

3)	zajišťování elektronického dozoru a ochrany ve všech sídlech Komise, které patřičně zohledňují vyhodnocení hrozeb a důkazy o nedovolených činnostech jdoucích proti zájmům Komise;

4)	zajišťování pohotovostní služby pro útvary a zaměstnance Komise a v souvislosti s veškerými problémy, pokud jde o ochranu a bezpečnost, 24 hodin denně 7 dní v týdnu;

provádění bezpečnostních opatření zaměřených na omezení bezpečnostních rizik a chod odpovídajícího komunikačního a informačního systému tak, aby byly pokryty jeho provozní potřeby, zejména pokud jde o kontroly fyzického přístupu, správu bezpečnostních oprávnění a nakládání s citlivými informacemi či utajovanými informacemi EU;

6)	zvyšování povědomí o všech záležitostech spojených s bezpečností v Komisi, pořádání manévrů a cvičení a zajišťování školení a poradenství, tak aby byla podporována kultura bezpečnosti a mezi personálem byl dostatek osob náležitě vyškolených v otázkách bezpečnosti.

2. Aniž by byly dotčeny pravomoci a povinnosti jiných útvarů Komise, zajišťuje Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost externí kontakty:

1)	s bezpečnostními útvary ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, s nimiž komunikuje o záležitostech spojených s bezpečností osob, majetku a informací v Komisi;

2)	s útvary členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací a subjektů odpovědnými za bezpečnost, zpravodajství a vyhodnocování hrozeb (včetně vnitrostátních bezpečnostních orgánů), s nimiž komunikuje o záležitostech, jež se dotýkají bezpečnosti osob, majetku a informací v Komisi;

3)	s policejními a jinými tísňovými útvary, s nimiž komunikuje o všech rutinních a urgentních problémech, které se dotýkají bezpečnosti Komise;

4)	s bezpečnostními útvary ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, členských států a třetích zemí, pokud jde o reakce na kybernetické útoky s potenciálním dopadem na bezpečnost v Komisi;

5)	v souvislosti s přijímáním, vyhodnocováním a šířením zpravodajských informací o hrozbách, jež plynou z teroristických či špionážních aktivit a dotýkají se bezpečnosti v Komisi;

6)	ohledně záležitostí souvisejících s utajovanými informacemi, jak je blíže popsáno v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (14).

3. Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost odpovídá za bezpečné předávání informací podle tohoto článku, včetně předávání osobních údajů.

Článek 19

Skupina odborníků pro bezpečnost v Komisi (ComSEG)

V Komisi se zřídí skupina odborníků pro bezpečnost, která bude ze svého pověření poskytovat Komisi v příslušných případech poradenství ve věcech souvisejících s její interní bezpečnostní politikou, a zejména s ochranou utajovaných informací EU.

Článek 20

Místní bezpečnostní úředníci

1. Každý útvar nebo kabinet Komise jmenuje místního bezpečnostního úředníka (LSO), který bude hlavní styčnou osobou pro komunikaci mezi jeho útvarem a Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost ohledně všech záležitostí souvisejících s bezpečností v Komisi. V příslušných případech lze jmenovat jednoho či více zástupců LSO. Místním bezpečnostním úředníkem je úředník nebo dočasný zaměstnanec.

2. Jakožto hlavní kontaktní osoba pro otázky bezpečnosti ve svém útvaru či kabinetu podává místní bezpečnostní úředník Generálnímu ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost a svým nadřízeným pravidelné zprávy o bezpečnostních záležitostech, jež se v Komisi týkají jeho útvaru, a neprodleně je informuje o případných bezpečnostních incidentech, včetně incidentů, při nichž mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací EU nebo citlivých neutajovaných informací.

3. V případě záležitostí souvisejících s bezpečností komunikačních a informačních systémů spolupracuje místní bezpečnostní úředník s úředníkem pro bezpečnost informatiky na místní úrovni (LISO), jenž působí v tomtéž útvaru Komise a jehož úkoly a povinnosti jsou stanoveny v rozhodnutí K(2006) 3602.

4. Podílí se na školicích a osvětových akcích v oblasti bezpečnosti zaměřených na konkrétní potřeby zaměstnanců, smluvních dodavatelů nebo jiných fyzických osob, jež pracují pod vedením téhož útvaru Komise.

5. V případě závažných či bezprostředních bezpečnostních rizik nebo mimořádných situací mohou být místnímu bezpečnostnímu úředníkovi na žádost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost svěřeny konkrétní úkoly. Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost o těchto konkrétních úkolech informuje generálního ředitele nebo ředitele pro lidské zdroje místního generálního ředitelství předmětného LSO.

6. Povinnostmi místního bezpečnostního úředníka nejsou dotčeny úkoly ani povinnosti svěřené úředníkům pro bezpečnost informatiky na místní úrovni, úředníkům odpovědným za zdraví a bezpečnost, vedoucím registrů nebo jakýmkoli jiným osobám ve funkcích spojených s povinnostmi v oblasti bezpečnosti či ochrany. Místní bezpečnostní úředník s těmito osobami spolupracuje, aby byl zajištěn soustavný a jednotný přístup k bezpečnosti a účinný tok informací o záležitostech souvisejících s bezpečností v Komisi.

7. Místní bezpečnostní úředník informuje své přímé nadřízené a zároveň může přímo kontaktovat svého generálního ředitele nebo vedoucího útvaru. Je držitelem bezpečnostního oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU, a to nejméně pro stupeň SECRET UE/EU SECRET.

8. Aby se podpořila výměna informací a osvědčených postupů, pořádá Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost alespoň dvakrát do roka konferenci LSO. Účast místních bezpečnostních úředníků na této konferenci je povinná.

KAPITOLA 5

PROVÁDĚNÍ

Článek 21

Prováděcí pravidla a bezpečnostní upozornění

1. Na přijetí prováděcích pravidel k tomuto rozhodnutí, je-li to zapotřebí, se v plném souladu s vnitřním jednacím řádem vztahuje zvláštní rozhodnutí Komise o zmocnění určené členovi Komise, který je odpovědný za bezpečnostní záležitosti.

2. Po svém zmocnění prostřednictvím výše uvedeného rozhodnutí Komise může člen Komise odpovědný za bezpečnostní záležitosti vypracovávat bezpečnostní upozornění, v nichž stanoví bezpečnostní pokyny a osvědčené postupy v působnosti tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel.

3. Úkoly zmiňované v prvním a druhém odstavci tohoto článku může Komise plně v souladu s vnitřním jednacím řádem přenést na generálního ředitele pro lidské zdroje a bezpečnost prostřednictvím zvláštního rozhodnutí o přenesení pravomoci.

KAPITOLA 6

RŮZNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Zpracovávání osobních údajů

1. Osobní údaje potřebné pro provádění tohoto rozhodnutí zpracovává Komise v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

2. Bez ohledu na opatření, která již byla v době přijetí tohoto rozhodnutí zavedena a oznámena evropskému inspektorovi ochrany údajů (15), platí, že veškerá opatření podle tohoto rozhodnutí, jež jsou spojena se zpracováváním osobních údajů, jako jsou údaje z protokolů o příchodech a odchodech, ze záznamů uzavřených televizních okruhů či ze záznamů telefonních hovorů s pohotovostní službou nebo dispečinky, a jiných podobných údajů, které jsou zapotřebí z důvodů bezpečnosti nebo reakce na krize, se musí řídit prováděcími pravidly v souladu s článkem 21, jež pro subjekty údajů stanoví náležité záruky.

3. Za bezpečnost veškerého zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto rozhodnutí odpovídá generální ředitel Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost.

4. Zmiňované prováděcí předpisy a postupy se přijmou v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 poté, co bude konzultován inspektor ochrany údajů a evropský inspektor ochrany údajů.

Článek 23

Transparentnost

Na toto rozhodnutí a jeho prováděcí pravidla se upozorní zaměstnanci Komise a všichni ti, na které se vztahuje.

Článek 24

Zrušení předchozích rozhodnutí

Rozhodnutí K(94) 2129 se zrušuje.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Viz „Arrangement entre le Gouvernement belge et le Parlement européen, le Conseil, la Commission, le Comité économique et social européen, le Comité des régions, la Banque européenne d'investissement en matière de sécurité“ ze dne 31. prosince 2004, „Accord de sécurité signé entre la Commission et le Gouvernement luxembourgeois“ ze dne 20. ledna 2007 a „Accordo tra il Governo italiano e la Commissione europea dell'energia atomica (Euratom) per l'istituzione di un Centro comune di ricerche nucleari di competenza generale“ ze dne 22. července 1959.

(2) DPO-914.2, DPO-93.7, DPO-153.3, DPO-870.3, DPO-2831.2, DPO-1162.4, DPO-151.3, DPO-3302.1, DPO-508.6, DPO-2638.3, DPO-544.2, DPO-498.2, DPO-2692.2, DPO-2823.2.

(3) Rozhodnutí Komise K(94) 2129 ze dne 8. září 1994 o úkolech bezpečnostní kanceláře.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto Společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(6) Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. dubna 2013 o bezpečnostních pravidlech pro Evropskou službu pro vnější činnost (Úř. věst. C 190, 29.6.2013, s. 1).

(7) Rozhodnutí Komise 2002/47/ES, ESUO, Euratom ze dne 23. ledna 2002 o doplnění jejího jednacího řádu (Úř. věst. L 21, 24.1.2002, s. 23), kterým se připojují ustanovení o správě dokumentů.

(8) Rozhodnutí Komise 2004/563/ES, Euratom ze dne 7. července 2004, kterým se mění jednací řád Komise (Úř. věst. L 251, 27.7.2004, s. 9), kterým se připojují ustanovení o elektronických a digitálních dokumentech.

(9) K(2006) 1623 ze dne 21. dubna 2006 o zavedení harmonizované politiky v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci pro všechny zaměstnance Evropské komise.

(10) K(2006) 3602 ze dne 16. srpna 2006 o bezpečnosti informačních systémů užívaných v Evropské komisi.

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (viz strana 53 v tomto čísle Úředního věstníku).

(15) DPO-914.2, DPO-93.7, DPO-153.3, DPO-870.3, DPO-2831.2, DPO-1162.4, DPO-151.3, DPO-3302.1, DPO-508.6, DPO-2638.3, DPO-544.2, DPO-498.2, DPO-2692.2, DPO-2823.2.

17.3.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 72/53

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2015/444

ze dne 13. března 2015

o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 249 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvám, a zejména na článek 18 uvedeného protokolu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Bezpečnostní předpisy Komise týkající se ochrany utajovaných informací Evropské unie je třeba revidovat a aktualizovat, aby se zohlednil institucionální, organizační, provozní a technický vývoj.

(2)	S vládou Belgie, Lucemburska a Itálie uzavřela Evropská komise dohody o bezpečnostních otázkách týkající se jejích hlavních sídel (1).

(3)	Komise, Rada a Evropská služba pro vnější činnost se zavázaly k uplatňování rovnocenných bezpečnostních standardů pro ochranu utajovaných informací EU.

(4)	Je důležité, aby zásady, standardy a pravidla pro ochranu utajovaných informací nezbytné pro ochranu zájmů Unie a jejích členských států v příslušných případech uplatňoval i Evropský parlament a další orgány, instituce a jiné subjekty Unie.

(5)

Rizika související s utajovanými informacemi EU jsou řízena jako proces. Tento proces se zaměřuje na určení známých bezpečnostních rizik, na stanovení bezpečnostních opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými tímto rozhodnutím a na uplatňování těchto opatření v souladu s koncepcí hloubkové ochrany. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje.

(6)	V rámci Komise se fyzickou bezpečností zaměřenou na ochranu utajovaných informací rozumí uplatňování fyzických a technických ochranných opatření s cílem předejít neoprávněnému přístupu k utajovaným informacím EU.

(7)

Správou utajovaných informací EU se rozumí uplatňování administrativních opatření, která slouží ke kontrole těchto informací během celého jejich životního cyklu a která doplňují opatření stanovená v kapitolách 2, 3 a 5 tohoto rozhodnutí, a pomáhají tak zabránit úmyslnému či neúmyslnému ohrožení či ztrátě takových informací, jejich ohrožení nebo ztrátu zjistit a následně zajistit nápravu. Tato opatření se týkají zejména vytváření, uchovávání, evidence, kopírování, překladů, snižování stupně utajení, odtajňování, přenášení a ničení utajovaných informací EU a doplňují obecné předpisy pro správu dokumentů Komise (rozhodnutí 2002/47/ES (2), ESUO, Euratom a 2004/563/ES, Euratom (3)).

(8)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny:

a)	nařízení (Euratom) č. 3 (4);

b)	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5);

c)	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6);

d)	nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 (7);

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

ZÁKLADNÍ ZÁSADY A MINIMÁLNÍ STANDARDY

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„útvarem Komise“ generální ředitelství či služba Komise nebo kabinet člena Komise;

2)	„kryptografickými materiály“ šifrovací algoritmy, hardwarové a softwarové kryptografické moduly a prostředky, včetně prováděcích pravidel a související dokumentace, a klíčový materiál;

3)	„odtajněním“ odstranění veškerých stupňů utajení;

4)	„hloubkovou ochranou“ uplatňování řady bezpečnostních opatření, která jsou uspořádána jako několik obranných linií;

5)	„dokumentem“ jakékoli zaznamenané informace bez ohledu na jejich fyzickou podobu či povahu;

6)	„snížením stupně utajení“ označení informace nižším stupněm utajení;

„nakládáním“ s utajovanými informacemi EU veškeré možné činnosti, jimž mohou být podrobovány utajované informace EU během celého svého životního cyklu. K těmto činnostem patří vytváření, evidence, zpracovávání, přenášení, snižování stupně utajení, odtajňování a ničení informací. V souvislosti s komunikačními a informačními systémy tento pojem zahrnuje rovněž jejich shromažďování, zobrazování, přenos a uchovávání;

8)	„držitelem“ řádně oprávněná osoba, která jednoznačně potřebuje znát utajované informace EU, má některé z nich v držení, a je tedy odpovědná za jejich ochranu;

9)	„prováděcími pravidly“ soubor pravidel nebo bezpečnostních upozornění přijatý v souladu s kapitolou 5 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 (8);

10)	„materiálem“ jakékoli médium, datový nosič nebo část technického zařízení či vybavení, ať vyhotovené, či v procesu zhotovování;

11)	„původcem“ orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, členský stát, třetí stát nebo mezinárodní organizace, z jejichž pověření byly utajované informace vytvořeny nebo uvedeny do struktur Unie;

12)	„prostory“ všechny nemovitosti a přidružené věci ve vlastnictví či v držení Komise;

13)	„procesem řízení bezpečnostních rizik“ celý proces rozpoznávání, kontrolování a minimalizace nejistých událostí, které mohou ovlivnit bezpečnost organizace nebo jakýchkoli systémů, které používá. Zahrnuje všechny činnosti týkající se rizik, včetně hodnocení, řešení, přijímání a sdělování;

14)	„služebním řádem“ služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (9);

15)	„hrozbou“ možná příčina nežádoucího incidentu, jež může vést k poškození určité organizace nebo jakéhokoli systému, který používá; hrozby mohou být neúmyslné či úmyslné (zlovolné) a vyznačují se ohrožujícími prvky, potenciálními cíli a metodami útoku;

16)

„zranitelností“ jakákoli slabina, které může být využito v souvislosti s jednou či vícero hrozbami. Zranitelnost může být výsledkem opomenutí nebo může souviset s nedostatky v rámci kontrol, pokud jde o jejich intenzitu, úplnost nebo důslednost, a může být technické, procedurální, fyzické, organizační nebo provozní povahy.

Článek 2

Předmět a oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví základní zásady a minimální bezpečnostní standardy pro ochranu utajovaných informací EU.

2. Toto rozhodnutí se použije na všechny útvary Komise a ve všech prostorách Komise.

3. Bez ohledu na jakékoli zvláštní pokyny ohledně konkrétních skupin zaměstnanců se toto rozhodnutí použije na členy Komise, na zaměstnance Komise, na něž se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na národní odborníky vyslané do Komise, na poskytovatele služeb a jejich zaměstnance, na stážisty a na každého, kdo má přístup do budov či k majetku Komise nebo k informacím, s nimiž Komise nakládá.

4. Tímto rozhodnutím není dotčeno rozhodnutí 2002/47/ES, ESUO, Euratom a rozhodnutí 2004/563/ES, Euratom.

Článek 3

Definice utajovaných informací EU, stupně utajení a označení

1. „Utajovanými informacemi Evropské unie“ se rozumí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států.

2. Utajované informace EU jsou utajovány jedním z následujících stupňů utajení:

a) TRES SECRET UE/EU TOP SECRET: informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo vést k mimořádně závažnému poškození zásadních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

b) SECRET UE/EU SECRET: informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo závažně poškodit podstatné zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

c) CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL: informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo poškodit podstatné zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

d) RESTREINT UE/EU RESTRICTED: informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo být nevýhodné pro zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států.

3. Utajované informace EU jsou označeny stupněm utajení podle odstavce 2. Mohou nést doplňující označení, jež neoznačují stupeň utajení, ale mají uvést oblast činnosti, k níž se informace vztahují, identifikovat původce, omezovat distribuci či použití nebo uvádět informace o způsobilosti k předání.

Článek 4

Pravidla stanovování stupňů utajení

1. Každý člen Komise či útvaru Komise zajistí, aby utajované informace EU, jež vytváří, byly odpovídajícím způsobem utajeny, jasně označeny jako utajované informace EU a stupeň utajení si zachovaly pouze po nezbytnou dobu.

2. Aniž je dotčen článek 26, bez předchozího písemného souhlasu původce nelze snížit stupeň utajení utajovaných informací EU, odtajnit je a ani nelze změnit či zrušit žádné z označení stupně utajení uvedených v čl. 3 odst. 2.

3. Je-li to vhodné, přijmou se v souladu s článkem 60 prováděcí pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi EU, včetně příručky pro stanovování stupňů utajení.

Článek 5

Ochrana utajovaných informací

1. Ochrana utajovaných informací EU se řídí tímto rozhodnutím a jeho prováděcími pravidly.

2. Držitel jakékoli utajované informace EU je odpovědný za její ochranu podle tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel, v souladu s pravidly stanovenými v kapitole 4.

3. Pokud členské státy poskytnou do struktur či sítí Komise utajované informace označené vnitrostátním stupněm utajení, Komise tyto informace chrání v souladu s požadavky na ochranu utajovaných informací EU na odpovídající úrovni podle srovnávací tabulky stupňů utajení uvedené v příloze I.

4. Soubor shromážděných utajovaných informací EU může být důvodem pro úroveň ochrany odpovídající vyššímu stupni utajení než v případě jednotlivých složek takového souboru.

Článek 6

Řízení bezpečnostních rizik

1. Bezpečnostní opatření na ochranu utajovaných informací EU během celého jejich životního cyklu musí být přiměřená zejména stupni utajení, podobě a objemu informací nebo materiálů, umístění a konstrukci zařízení, v nichž jsou utajované informace EU uchovávány, a na místě vyhodnocené hrozbě zlovolných nebo trestných činností, včetně vyzvědačství, sabotáže nebo terorismu.

2. V pohotovostních plánech se zohlední potřeba chránit utajované informace EU v mimořádných situacích s cílem předejít neoprávněnému přístupu, vyzrazení nebo ztrátě integrity či dostupnosti.

3. Plány zajištění kontinuity provozu v každém útvaru zahrnují preventivní a nápravná opatření, která minimalizují dopad velkých selhání nebo incidentů na nakládání s utajovanými informacemi EU a na uchovávání těchto informací.

Článek 7

Provádění tohoto rozhodnutí

1. Je-li to nezbytné, přijmou se v souladu s článkem 60 prováděcí pravidla, která toto rozhodnutí doplní či podpoří.

2. Útvary Komise přijmou veškerá nezbytná opatření spadající do jejich pravomoci, aby zajistily, že se při nakládání s utajovanými informacemi EU či jinými utajovanými informacemi nebo při jejich uchovávání uplatňuje toto rozhodnutí a příslušná prováděcí pravidla.

3. Bezpečnostní opatření přijatá při provádění tohoto rozhodnutí musí být v souladu s bezpečnostními zásadami v Komisi stanovenými v článku 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/443.

4. Generální ředitel pro lidské zdroje a bezpečnost zřídí v rámci Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost bezpečnostní orgán Komise. Bezpečnostní orgán Komise má pravomoci, které mu ukládá toto rozhodnutí a jeho prováděcí pravidla.

5. V rámci každého útvaru Komise má místní bezpečnostní úředník (LSO), jak je uveden v článku 20 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/443, v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost při ochraně utajovaných informací EU v souladu s tímto rozhodnutím následující obecné úkoly:

a)	vyřizovat žádosti o bezpečnostní oprávnění pro zaměstnance;

b)	podílet se na bezpečnostním školení a informativních schůzích;

c)	mít dohled nad vedoucím registru v daném útvaru;

d)	podávat zprávy o případech narušení bezpečnosti a ohrožení utajovaných informací EU;

e)	mít v držení náhradní klíče a písemné záznamy o nastavení každého kódu;

f)	zastávat další úkoly související s ochranou utajovaných informací EU nebo vymezené v prováděcích pravidlech.

Článek 8

Narušení bezpečnosti a ohrožení utajovaných informací EU

1. K narušení bezpečnosti dochází v důsledku jednání nebo opomenutí určité osoby, jež je v rozporu s bezpečnostními pravidly stanovenými tímto rozhodnutím a jeho prováděcími pravidly.

2. K ohrožení utajovaných informací EU dochází, pokud byly tyto informace v důsledku narušení bezpečnosti zcela nebo zčásti zpřístupněny neoprávněným osobám.

3. Jakékoli narušení bezpečnosti nebo podezření na něj se neprodleně oznámí bezpečnostnímu orgánu Komise.

4. Je-li známo nebo existují-li oprávněné důvody se domnívat, že došlo k ohrožení či ztrátě utajovaných informací EU, provede se bezpečnostní šetření v souladu s článkem 13 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/443.

5. Přijmou se veškerá náležitá opatření, aby bylo možné:

a)	informovat původce;

b)	zajistit, aby za účelem zjištění faktů byla událost vyšetřena pracovníky, kteří nejsou za dané narušení bezpečnosti bezprostředně zapojeni;

c)	posoudit možnou škodu z hlediska zájmů Unie nebo členských států;

d)	přijmout vhodná opatření, která zabrání opakování události, a

e)	oznámit přijatá opatření příslušným orgánům.

6. Vůči kterékoli osobě, která je odpovědná za porušení bezpečnostních pravidel stanovených tímto rozhodnutím, mohou být přijata disciplinární opatření v souladu se služebním řádem. Vůči kterékoli osobě, která je odpovědná za ohrožení či ztrátu utajovaných informací EU, se přijmou disciplinární opatření nebo právní kroky v souladu s příslušnými právními předpisy.

KAPITOLA 2

PERSONÁLNÍ BEZPEČNOST

Článek 9

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

„Oprávněním pro přístup k utajovaným informacím EU“ se rozumí rozhodnutí, jež na základě ujištění ze strany příslušného orgánu členského státu přijímá bezpečnostní orgán Komise a podle něhož může být úředníkovi Komise, jinému zaměstnanci nebo vyslanému národnímu odborníkovi, u něhož byla zjištěna potřeba znát utajované informace a jenž byl řádně informován o svých povinnostech, umožněn přístup k utajovaným informacím EU až do konkrétního stupně utajení (CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyššího) a do konkrétního data; osoba odpovídající tomuto popisu se označuje za „osobu s bezpečnostním oprávněním“.

„Personálním bezpečnostním opravňováním“ se rozumí uplatňování opatření, jež zajistí, že přístup k utajovaným informacím EU bude umožněn pouze osobám, které:

a)	utajované informace potřebují znát;

b)	případně mají bezpečnostní oprávnění pro odpovídající stupeň utajení a

c)	byly poučeny o svých povinnostech.

„Bezpečnostní prověrkou personálu“ se rozumí prohlášení příslušného orgánu členského státu, které je vydáno po skončení bezpečnostního řízení vedeného příslušnými orgány členského státu a kterým se osvědčuje, že určité osobě může být za podmínky, že bylo stanoveno, že utajované informace potřebuje znát, a že byla náležitě poučena o svých povinnostech, umožněn přístup k utajovaným informacím EU až do konkrétního stupně utajení (CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyššího) a do konkrétního data.

„Potvrzením o bezpečnostní prověrce personálu“ se rozumí osvědčení vydané příslušným orgánem, kterým se osvědčuje, že určitá osoba je držitelem platné bezpečnostní prověrky nebo bezpečnostního oprávnění vydaného bezpečnostním orgánem Komise, a které udává, k jakému stupni utajovaných informací EU může být dané osobě umožněn přístup (CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyššímu), uvádí dobu platnosti příslušné bezpečnostní prověrky či bezpečnostního oprávnění a datum skončení platnosti vlastního potvrzení.

„Bezpečnostním řízením“ se rozumí postupy šetření prováděné příslušným orgánem členského státu v souladu s jeho právními předpisy za účelem získání jistoty, že nejsou známy žádné negativní skutečnosti, které by bránily tomu, aby byla určité osobě udělena bezpečnostní prověrka až do konkrétního stupně utajení (CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyššího).

Článek 10

Základní principy

1. Určité osobě lze udělit přístup k utajovaným informacím EU pouze v případě, že:

1)	byla zjištěna potřeba této osoby znát utajované informace;

2)	tato osoba byla poučena o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU a o souvisejících bezpečnostních standardech a pokynech a vzala na vědomí své povinnosti ohledně ochrany těchto informací;

3)	má v případě utajovaných informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším bezpečnostní oprávnění pro odpovídající stupeň utajení nebo jiné řádné oprávnění z titulu své funkce v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2. Všechny osoby, jejichž povinnosti mohou vyžadovat, aby měly přístup k utajovaným informacím EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, musí předtím, než je jim k takovým utajovaným informacím EU umožněn přístup, získat bezpečnostní oprávnění pro odpovídající stupeň utajení. Dotčená osoba musí předložit písemný souhlas s tím, že podstoupí bezpečnostní prověrku personálu. Pokud tak neučiní, znamená to, že této osobě nemůže být přiděleno místo, funkce nebo úkol, které zahrnují přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším.

3. Bezpečnostní prověrka personálu je koncipována tak, aby určila, zda může být určitá osoba s přihlédnutím k její loajalitě, důvěryhodnosti a spolehlivosti oprávněna k přístupu k utajovaným informacím EU.

4. Loajalita, důvěryhodnost a spolehlivost určité osoby pro účely bezpečnostní prověrky pro přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším se ověřuje prostřednictvím bezpečnostního řízení, jež provádějí příslušné orgány členského státu v souladu se svými vnitrostátními předpisy.

5. Bezpečnostní orgán Komise nese výhradní odpovědnost za komunikaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány nebo jinými příslušnými vnitrostátními orgány ohledně všech záležitostí týkajících se bezpečnostních prověrek. Veškeré kontakty mezi útvary Komise a jejich zaměstnanci a vnitrostátními bezpečnostními orgány a jinými příslušnými orgány probíhají prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise.

Článek 11

Udělování bezpečnostního oprávnění

1. Každý generální ředitel nebo vedoucí útvaru v Komisi určí v rámci svého útvaru pozice, jejichž držitelé potřebují mít k plnění svých úkolů přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, a v důsledku toho potřebují mít bezpečnostní oprávnění.

2. Jakmile je známo, že bude určitá osoba jmenována na pracovní místo vyžadující přístup k utajovaným informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, informuje LSO daného útvaru Komise bezpečnostní orgán Komise, který uvedené osobě předá dotazník bezpečnostní prověrky vydaný vnitrostátním bezpečnostním orgánem členského státu, jehož státní příslušnost má daná osoba při svém jmenování jako zaměstnanec evropských orgánů. Osoba vydá písemný souhlas s podstoupením bezpečnostní prověrky a vyplněný dotazník vrátí v co nejkratší lhůtě bezpečnostnímu orgánu Komise.

3. Bezpečnostní orgán Komise předá vyplněný dotazník bezpečnostní prověrky vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu členského státu, jehož státní příslušnost má daná osoba při svém jmenování jako zaměstnanec evropských orgánů, a požádá o provedení bezpečnostního řízení pro stupeň utajení utajovaných informací EU, k nimž bude dotyčná osoba potřebovat přístup.

4. Jsou-li bezpečnostnímu orgánu Komise v souvislosti s osobou, která požádala o bezpečnostní prověrku, známy informace významné pro bezpečnostní řízení, oznámí je bezpečnostní orgán Komise postupem podle příslušných pravidel a předpisů příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu.

5. Po skončení bezpečnostního řízení a co nejdříve poté, co příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán oznámí svůj celkový posudek výsledků bezpečnostního řízení, bezpečnostní orgán Komise:

může dotyčné osobě vydat povolení pro přístup k utajovaným informacím EU a oprávnit ji k přístupu k utajovaným informacím EU až do odpovídajícího stupně a po dobu, kterou sám stanoví, nejdéle však na 5 let, pokud je výsledkem bezpečnostního řízení ujištění, že nejsou známy žádné nepříznivé skutečnosti, které by zpochybňovaly loajalitu, důvěryhodnost a spolehlivost dané osoby;

v případě, že z bezpečnostního řízení takové ujištění nevyplývá, oznámí tuto skutečnost v souladu s příslušnými pravidly a předpisy dotyčné osobě, která jej může požádat o slyšení, a pak má bezpečnostní orgán Komise možnost požádat příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytl veškerá další možná upřesnění. Je-li výsledek bezpečnostního řízení potvrzen, nelze oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU vydat.

6. Bezpečnostní řízení spolu se získanými výsledky podléhají příslušným právním předpisům platným v daném členském státě, včetně předpisů týkajících se opravných prostředků. Rozhodnutí bezpečnostního orgánu Komise podléhají opravným prostředkům v souladu se služebním řádem.

7. Komise uzná oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU udělené jakýmkoli jiným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, za předpokladu, že je toto oprávnění i nadále platné. Oprávnění se vztahují na veškeré úkoly přidělené dotyčné osobě v rámci Komise. Orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, kde dotyčná osoba nastupuje k výkonu zaměstnání, vyrozumí o změně zaměstnavatele příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán.

8. Nenastoupí-li dotyčná osoba do služby do 12 měsíců od oznámení výsledku bezpečnostního řízení bezpečnostnímu orgánu Komise nebo dojde-li k přerušení služby dotyčné osoby v délce 12 měsíců, během nichž není tato osoba zaměstnána v Komisi ani v žádném jiném orgánu, instituci či jiném subjektu Unie ani na pracovním místě ve vnitrostátních správních orgánech některého členského státu, oznámí bezpečnostní orgán Komise tuto skutečnost příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu za účelem potvrzení, že bezpečnostní prověrka je i nadále platná a odpovídající.

9. Pokud bezpečnostní orgán Komise zjistí informace týkající se bezpečnostního rizika, jež představuje osoba, která je držitelem platného bezpečnostního oprávnění, oznámí tuto skutečnost postupem podle příslušných pravidel a předpisů příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu.

10. Pokud vnitrostátní bezpečnostní orgán informuje bezpečnostní orgán Komise o tom, že v případě osoby, která je držitelem platného oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU, již není platné ujištění podle odst. 5 písm. a), může bezpečnostní orgán Komise vnitrostátní bezpečnostní orgán požádat, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytl veškerá další možná upřesnění. Pokud vnitrostátní bezpečnostní orgán negativní skutečnosti potvrdí, zruší se výše uvedené oprávnění, dané osobě se zamezí v přístupu k utajovaným informacím EU a daná osoba je odvolána z pracovních míst, u nichž je přístup k utajovaným informacím EU možný nebo v jejichž rámci by mohla ohrožovat bezpečnost.

11. Jakékoli rozhodnutí zrušit či pozastavit oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU v případě osoby spadající do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí a případné odůvodnění se oznámí dotyčné osobě, která může požádat bezpečnostní orgán Komise o slyšení. Informace poskytované vnitrostátním bezpečnostním orgánem podléhají příslušným právním předpisům platným v daném členském státě. Rozhodnutí bezpečnostního orgánu Komise učiněná v této souvislosti podléhají opravným prostředkům v souladu se služebním řádem.

12. Útvary Komise zajistí, aby národní odborníci vyslaní na pracovní místa v Komisi, jež vyžadují bezpečnostní oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU, před nástupem do služby předložili platnou bezpečnostní prověrku personálu nebo potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu podle vnitrostátních právních předpisů bezpečnostnímu orgánu Komise, který jim na základě toho udělí bezpečnostní oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU až do stupně utajení rovnocenného stupni uvedenému ve vnitrostátní bezpečnostní prověrce, jež bude platné nejvýše po dobu jejich vyslání.

13. Členové Komise, kteří mají na základě smlouvy přístup k utajovaným informacím EU z titulu své funkce, musí být poučeni o svých bezpečnostních povinnostech při ochraně utajovaných informací EU.

14. Záznamy o bezpečnostních prověrkách a oprávněních udělených pro přístup k utajovaným informacím EU vede bezpečnostní orgán Komise v souladu s tímto rozhodnutím. Tyto záznamy obsahují informace alespoň o stupni utajení utajovaných informací EU, k nimž může být dotčené osobě umožněn přístup, o datu vydání a době platnosti bezpečnostní prověrky.

15. Bezpečnostní orgán Komise může vydat potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu, v němž uvede stupeň utajení utajovaných informací EU, k nimž může mít tato osoba přístup (stupeň utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšší), dobu platnosti příslušného oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU a datum skončení platnosti potvrzení.

16. Po počátečním udělení bezpečnostních oprávnění a za předpokladu, že daná osoba byla nepřetržitě ve službě v Evropské komisi nebo jiném orgánu, instituci nebo jiném subjektu Unie a nadále potřebuje přístup k utajovaným informacím EU, se bezpečnostní oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU přezkoumá za účelem obnovení zpravidla každých pět let ode dne oznámení výsledku posledního bezpečnostního řízení, na kterém bylo oprávnění založeno.

17. Pokud příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu byla předána žádost o obnovení platnosti a odpovídající dotazník bezpečnostní prověrky, neposkytne žádné nepříznivé informace, může bezpečnostní orgán Komise prodloužit platnost stávajícího bezpečnostního oprávnění na dobu až 12 měsíců. Pokud do konce tohoto dvanáctiměsíčního období příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán bezpečnostnímu orgánu Komise nepodá své stanovisko, přidělí se dotyčné osobě úkoly, které nevyžadují bezpečnostní oprávnění.

Článek 12

Informativní schůze o bezpečnostním oprávnění

1. Všechny osoby s bezpečnostním oprávněním poté, co se zúčastní informativní schůze o bezpečnostním oprávnění organizované bezpečnostním orgánem Komise, písemně potvrdí, že chápou své povinnosti, pokud jde o ochranu utajovaných informací EU, a jsou si vědomy důsledků v případě ohrožení utajovaných informací EU. Záznamy o těchto písemných potvrzeních vede bezpečnostní orgán Komise.

2. Všechny osoby, které jsou oprávněny přistupovat k utajovaným informacím EU nebo po nichž se vyžaduje, aby s nimi nakládaly, jsou nejprve poučeny a poté pravidelně informovány o možném ohrožení bezpečnosti a musí neprodleně informovat bezpečnostní orgán Komise o jakémkoli pokusu o kontakt nebo o činnosti, které považují za podezřelé nebo neobvyklé.

3. Všechny osoby, které přestanou vykonávat pracovní povinnosti vyžadující přístup k utajovaným informacím EU, musí být poučeny o své povinnosti utajované informace EU i nadále chránit a případně tuto skutečnost písemně potvrdí.

Článek 13

Dočasná bezpečnostní oprávnění

1. Ve výjimečných případech, pokud to vyžadují zájmy služby a není-li skončeno bezpečnostní řízení v plném rozsahu, může bezpečnostní orgán Komise, po konzultaci s vnitrostátním bezpečnostním orgánem členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, a pod podmínkou, že předběžné šetření potvrdí, že nejsou známy žádné negativní skutečnosti, vydat osobám dočasné oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU pro konkrétní funkci, aniž by tím byla dotčena ustanovení o obnově bezpečnostní prověrky. Dočasná oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU jsou platná jednorázově nejdéle po dobu šesti měsíců a neumožňují přístup k informacím se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET.

2. Všechny osoby, kterým bylo vydáno dočasné oprávnění, poté, co byly poučeny v souladu s čl. 12 odst. 1, písemně potvrdí, že rozumí tomu, jaké mají povinnosti, pokud jde o ochranu utajovaných informací EU, a jsou si vědomy důsledků v případě ohrožení utajovaných informací EU. Záznamy o těchto písemných potvrzeních vede bezpečnostní orgán Komise.

Článek 14

Účast na neveřejných jednáních organizovaných Komisí

1. Útvary Komise odpovědné za organizaci jednání, na niž se projednávají informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, oznámí prostřednictvím svého LSO nebo prostřednictvím pořadatele jednání bezpečnostnímu orgánu Komise s dostatečným předstihem data, časy, místa a účastníky těchto jednání.

2. S výhradou ustanovení čl. 11 odst. 13 se osoby přizvané k účasti na jednáních organizovaných Komisí, na nichž se projednávají informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, mohou zúčastnit, pouze pokud je potvrzen jejich status bezpečnostní prověrky nebo bezpečnostního oprávnění. Přístup k těmto neveřejným jednáním se zamítne osobám, které bezpečnostnímu orgánu Komise nepředložily potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu ani jiný doklad o bezpečnostní prověrce, nebo účastníkům z Komise, kteří nejsou držiteli bezpečnostního oprávnění.

3. Před uspořádáním neveřejného jednání požádá odpovědný pořadatel či LSO útvaru Komise pořádajícího jednání externí účastníky, aby bezpečnostnímu orgánu Komise předložili potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu či jiný doklad o bezpečnostní prověrce. Bezpečnostní orgán Komise informuje LSO či pořadatele jednání o tom, že potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu nebo jiný doklad o bezpečnostní prověrce obdržel. Je-li to vhodné, lze použít společný jmenný seznam, v němž jsou příslušné informace o bezpečnostní prověrce uvedeny.

4. Oznámí-li příslušné orgány bezpečnostnímu orgánu Komise, že osobě, jejíž úkoly vyžadují účast na jednáních pořádaných Komisí, byla bezpečnostní prověrka odebrána, bezpečnostní orgán Komise o tom uvědomí LSO útvaru Komise, který je za pořádání daného jednání odpovědný.

Článek 15

Potenciální přístup k utajovaným informacím EU

Kurýři a členové ostrahy a doprovodu musí mít bezpečnostní oprávnění pro odpovídající stupeň utajení nebo musí být jinak vhodně prověřeni v souladu s vnitrostátními právními předpisy, musí být poučeni o bezpečnostních postupech pro ochranu utajovaných informací EU a musí být seznámeni se svými povinnostmi chránit jim svěřené utajované informace EU.

KAPITOLA 3

FYZICKÁ BEZPEČNOST ZAMĚŘENÁ NA OCHRANU UTAJOVANÝCH INFORMACÍ

Článek 16

Základní zásady

1. Opatření fyzické bezpečnosti mají znemožnit podloudné nebo násilné vniknutí narušitele, odradit od neoprávněné činnosti a takové činnosti zabránit a odhalit ji a umožnit rozdělení členů personálu, pokud jde o přístup k utajovaným informacím EU, v souladu se zásadou potřeby znát utajované informace. Tato opatření se stanoví na základě procesu řízení rizik v souladu s tímto rozhodnutím a s jeho prováděcími pravidly.

2. Opatření fyzické bezpečnosti mají zejména předejít neoprávněnému přístupu k utajovaným informacím EU tím, že:

a)	zajišťují, aby s utajovanými informacemi EU bylo nakládáno a aby byly uchovávány vhodným způsobem;

b)	umožňují rozdělení členů personálu, pokud jde o přístup k utajovaným informacím EU, na základě jejich potřeby znát utajované informace a případně i na základě jejich bezpečnostního oprávnění;

c)	odrazují od neoprávněné činnosti a takové činnosti zabraňují a odhalují ji a

d)	znemožňují nebo zpomalují podloudné nebo násilné vniknutí narušitelů.

3. Opatření fyzické bezpečnosti je třeba zavést pro všechny prostory, budovy, kanceláře, místnosti a další objekty, v nichž se nakládá s utajovanými informacemi EU nebo v nichž jsou takové informace uchovávány, včetně prostor, v nichž jsou umístěny komunikační a informační systémy uvedené v kapitole 5.

4. Prostory, v nichž jsou uchovávány utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, je třeba zřídit jako zabezpečené oblasti v souladu s touto kapitolou a musí je schválit orgán pro bezpečnostní akreditaci v Komisi.

5. Na ochranu utajovaných informací EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším se použijí pouze prostředky nebo zařízení schválené bezpečnostním orgánem Komise.

Článek 17

Požadavky na fyzickou bezpečnost a opatření fyzické bezpečnosti

1. Opatření fyzické bezpečnosti se vybírají na základě posouzení hrozeb provedeného bezpečnostním orgánem Komise a případně po konzultaci s dalšími útvary Komise, ostatními orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a/nebo příslušnými orgány členských států. Komise uplatňuje ve svých prostorách proces řízení rizik na ochranu utajovaných informací EU, aby se vůči vyhodnocenému riziku poskytla přiměřená úroveň fyzické ochrany. V procesu řízení rizik se vezmou v úvahu veškeré důležité okolnosti, zejména:

a)	stupeň utajení utajovaných informací EU;

b)	podoba a objem utajovaných informací EU, přičemž je třeba brát v úvahu, že velké množství nebo kompilace utajovaných informací EU může vyžadovat použití přísnějších ochranných opatření;

c)	okolní prostředí a uspořádání budov nebo prostor, v nichž jsou utajované informace EU uchovávány, a

d)	vyhodnocené hrozby ze strany zpravodajských služeb zaměřených na Unii, její orgány, instituce či jiné subjekty nebo na členské státy a hrozba sabotáže a teroristických, podvratných nebo jiných trestných činností.

2. Bezpečnostní orgán Komise určí v souladu s koncepcí hloubkové ochrany vhodnou kombinaci opatření fyzické bezpečnosti, jež je třeba uplatňovat. Bezpečnostní orgán Komise za tímto účelem vypracuje minimální standardy, normy a kritéria stanovená v prováděcích pravidlech.

3. Bezpečnostní orgán Komise je oprávněn k provádění prohlídek při vstupu a odchodu, které mají odradit od nedovoleného vnášení materiálů nebo neoprávněného vynášení utajovaných informací EU z prostor nebo budov.

4. Hrozí-li nebezpečí, že by utajované informace EU být byť i neúmyslně zhlédnuty, příslušné útvary Komise přijmou vhodná opatření, jež definuje bezpečnostní orgán Komise, aby tomuto riziku zabránily.

5. U nových zařízení se požadavky na fyzickou bezpečnost a jejich funkční specifikace stanoví se souhlasem bezpečnostního orgánu Komise jako součást plánování a konstrukce zařízení. U stávajících zařízení se požadavky na fyzickou bezpečnost uplatňují v souladu s minimálními standardy, normami a kritérii stanovenými v prováděcích pravidlech.

Článek 18

Prostředky fyzické ochrany utajovaných informací EU

1. Pro fyzickou ochranu utajovaných informací EU se stanoví dva druhy fyzicky chráněných oblastí:

a)	administrativní oblasti a

b)	zabezpečené oblasti (včetně technicky zabezpečených oblastí).

2. Orgán pro bezpečnostní akreditaci v Komisi určí, zda daný prostor splňuje požadavky na to, aby mohl být označen jako administrativní oblast, zabezpečená oblast nebo technicky zabezpečená oblast.

3. U administrativních oblastí:

a)	musí být viditelně vymezen obvod administrativní oblasti, který umožní kontrolu osob a pokud možno i vozidel;

b)	je přístup bez doprovodu umožněn pouze osobám, které mají řádné oprávnění od bezpečnostního orgánu Komise či jiného příslušného orgánu, a

c)	pro všechny jiné osoby je třeba zajistit nepřetržitý doprovod nebo rovnocenná kontrolní opatření.

4. U zabezpečených oblastí:

a)	musí být viditelně vymezen a chráněn obvod zabezpečené oblasti, jejíž všechny vchody a východy jsou kontrolovány prostřednictvím průkazů nebo systému osobní identifikace;

b)	lze přístup bez doprovodu umožnit pouze osobám, které jsou bezpečnostně prověřeny a jsou ke vstupu do dané oblasti výslovně oprávněny na základě potřeby znát utajované informace;

c)	je pro všechny jiné osoby nutné zajistit nepřetržitý doprovod nebo rovnocenná kontrolní opatření.

5. Představuje-li vstup do zabezpečené oblasti de facto přímý přístup k utajovaným informacím, které se v ní nacházejí, musí být dále splněny tyto požadavky:

a)	je třeba jasně uvést nejvyšší stupeň utajení informací, které jsou v dané oblasti zpravidla uchovávány, a

b)	všichni návštěvníci musí být zvlášť oprávněni ke vstupu do dané oblasti, je třeba pro ně zajistit nepřetržitý doprovod a musí být náležitě bezpečnostně prověřeni, s výjimkou případů, kdy byla přijata opatření zajišťující, že k utajovaným informací EU není možný přístup.

6. Zabezpečené oblasti chráněné před odposlechem je třeba označit jako technicky zabezpečené oblasti. U těchto oblastí musí být dále splněny tyto požadavky:

a)	tyto oblasti musí být vybaveny systémy detekce narušení, musí být uzamčeny v době, kdy nejsou obsazeny, a musí být střeženy v době, kdy obsazeny jsou. Všechny klíče musí být spravovány v souladu s článkem 20;

b)	všechny osoby a materiály musí být při vstupu do těchto prostor kontrolovány;

c)	tyto oblasti musí bezpečnostní orgán Komise pravidelně fyzicky a/nebo technicky kontrolovat. Tyto kontroly se rovněž provádějí po jakémkoli neoprávněném vstupu nebo podezření, že k takovému vstupu došlo, a

d)	tyto oblasti nesmí obsahovat neschválené komunikační vedení, neschválené telefonní či jiné komunikační přístroje a neschválená elektrická nebo elektronická zařízení.

7. Bez ohledu na odst. 6 písm. d) předtím, než se komunikační přístroje a elektrická nebo elektronická zařízení jakéhokoli druhu použijí v oblastech, v nichž se konají zasedání nebo v nichž se pracuje s informacemi se stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET nebo vyšším, a v případech, kdy je úroveň ohrožení utajovaných informací EU vyhodnocena jako vysoká, musí být veškeré přístroje a zařízení nejdříve prověřeny bezpečnostním orgánem Komise za tím účelem, aby prostřednictvím těchto zařízení nemohlo dojít k neúmyslnému či nezákonnému přenášení žádných srozumitelných informací mimo danou zabezpečenou oblast.

8. Zabezpečené oblasti, které nejsou 24 hodin denně obsazeny pracovníky ve službě, jsou podle potřeby kontrolovány na konci běžné pracovní doby a v náhodně zvolených intervalech mimo běžnou pracovní dobu, není-li zaveden systém detekce narušení.

9. Zabezpečené oblasti a technicky zabezpečené oblasti mohou být zřízeny dočasně v rámci administrativní oblasti pro uspořádání neveřejného jednání nebo pro jiný podobný účel.

10. LSO dotyčného útvaru Komise vypracuje pro každý zabezpečený prostor v jeho odpovědnosti bezpečnostní provozní postupy, které v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel stanoví:

a)	stupeň utajení utajovaných informací EU, s nimiž se může nakládat nebo jež mohou být uchovávány v dané oblasti;

b)	ostrahu a ochranná opatření, jež je třeba dodržovat;

c)	osoby, které jsou oprávněny přistupovat do dané oblasti bez doprovodu vzhledem k tomu, že potřebují znát utajované informace a že mají bezpečnostní oprávnění;

d)	případně postupy pro zajištění doprovodu nebo pro ochranu utajovaných informací EU, je-li přístup do dané oblasti umožněn jiným osobám;

e)	veškerá jiná náležitá opatření a postupy.

11. Uvnitř zabezpečených oblastí se budují trezorové místnosti. Stěny, podlahy, stropy, okna a uzamykatelné dveře musí být schváleny bezpečnostním orgánem Komise a musí poskytovat ochranu na úrovni rovnocenné bezpečnostnímu úschovnému objektu schválenému pro uchovávání utajovaných informací EU se stejným stupněm utajení.

Článek 19

Opatření fyzické bezpečnosti pro nakládání s utajovanými informacemi EU a jejich uchovávání

1. S utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED lze nakládat:

a)	v zabezpečené oblasti;

b)	v administrativní oblasti za předpokladu, že utajované informace EU jsou chráněny před přístupem neoprávněných osob, nebo

mimo zabezpečenou oblast či mimo administrativní oblast za předpokladu, že držitel informací přenáší utajované informace EU v souladu s článkem 31 a že se zavázal k dodržování náhradních opatření stanovených v prováděcích předpisech tak, aby zajistil, že budou utajované informace EU chráněny před přístupem neoprávněných osob.

2. Utajované informace EU se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED se uchovávají ve vhodném uzamčeném kancelářském nábytku v administrativní oblasti nebo v zabezpečené oblasti. Dočasně mohou být uchovávány mimo zabezpečenou oblast či mimo administrativní oblast za předpokladu, že se držitel informací zaváže k dodržování náhradních opatření stanovených v prováděcích pravidlech.

3. S utajovanými informacemi EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET lze nakládat:

a)	v zabezpečené oblasti;

b)	v administrativní oblasti za předpokladu, že utajované informace EU jsou chráněny před přístupem neoprávněných osob, nebo

mimo zabezpečenou oblast či mimo administrativní oblast za předpokladu, že držitel informací:

i)	se zavázal k dodržování náhradních opatření stanovených v prováděcích pravidlech tak, aby zajistil, že budou utajované informace EU chráněny před přístupem neoprávněných osob,

ii)	má utajované informace EU neustále pod osobním dohledem a

iii)	v případě dokumentů v tištěné podobě oznámil tuto skutečnost příslušnému registru.

4. Utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET EU/EU SECRET se uchovávají v zabezpečené oblasti v bezpečnostním úschovném objektu nebo trezorové místnosti.

5. S utajovanými informacemi EU se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET se nakládá v zabezpečené oblasti zřízené a spravované bezpečnostním orgánem Komise a akreditované pro tento stupeň orgánem pro bezpečnostní akreditaci v Komisi.

6. Utajované informace EU se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET se uchovávají v zabezpečené oblasti akreditované pro tento stupeň orgánem pro bezpečnostní akreditaci v Komisi při dodržení jedné z těchto podmínek:

informace se uchovávají v bezpečnostním úschovném objektu v souladu s článkem 18, přičemž je třeba uplatňovat jedno nebo více těchto dodatečných kontrolních opatření:

1)	nepřetržitá ochrana nebo kontrola ze strany prověřeného bezpečnostního nebo službu konajícího personálu,

2)	schválený systém detekce narušení v kombinaci s pohotovostním bezpečnostním personálem; nebo

b)	informace se uchovávají v trezorové místnosti vybavené systémem detekce narušení v kombinaci s pohotovostním bezpečnostním personálem.

Článek 20

Správa klíčů a kódů používaných pro ochranu utajovaných informací EU

1. Postupy pro správu klíčů a nastavení kódů pro kanceláře, místnosti, trezorové místnosti a bezpečnostní úschovné objekty jsou stanoveny v prováděcích pravidlech podle článku 60. Cílem těchto postupů je zabránit neoprávněnému přístupu.

2. Nastavení kódů zná zpaměti co nejmenší možný počet osob, které je znát potřebují. Nastavení kódů pro bezpečnostní úschovné objekty a trezorové místnosti, v nichž se uchovávají utajované informace EU, je třeba změnit:

a)	při přijetí nového úschovného objektu;

b)	kdykoli se změní personál, který kód zná;

c)	kdykoli dojde k ohrožení informací nebo v případě podezření z ohrožení;

d)	pokud došlo k údržbě či opravě zámku a

e)	nejméně každých 12 měsíců.

KAPITOLA 4

SPRÁVA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ EU

Článek 21

Základní zásady

1. Veškeré dokumenty s utajovanými informacemi EU by měly být spravovány v souladu s politikou Komise pro správu dokumentů, a proto by měly být zaevidovány, tříděny, uchovávány a nakonec odstraněny nebo zčásti či zcela převedeny do historických archivů v souladu se společným seznamem pro uchovávání spisů Evropské komise.

2. Informace stupně utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyššího je třeba po jejich obdržení a před jejich distribucí z bezpečnostních důvodů zaevidovat. Informace se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET musí být zaevidovány v určených registrech.

3. V rámci Komise se vytvoří systém evidence utajovaných informací EU v souladu s ustanoveními článku 27.

4. Útvary a prostory Komise, v nichž se nakládá s utajovanými informacemi EU nebo v nichž jsou takové informace uchovávány, podléhají pravidelné inspekci prováděné bezpečnostním orgánem Komise.

5. Mimo fyzicky chráněné oblasti se utajované informace EU mezi jednotlivými útvary a prostory přenášejí tímto způsobem:

a)	utajované informace EU se obecně přenášejí elektronicky při zajištění ochrany kryptografickými prostředky schválenými v souladu s kapitolou 5;

pokud přenos není uskutečňován způsobem uvedeným v písmeni a), přenášejí se utajované informace EU:

i)	na elektronických nosičích informací (jako například USB paměti, kompaktní disky, pevné disky), které jsou chráněny kryptografickými prostředky schválenými v souladu s kapitolou 5, nebo

ii)	ve všech ostatních případech způsobem předepsaným v prováděcích pravidlech.

Článek 22

Stupně utajení a označení

1. Informace se utajují v případě, že vyžadují ochranu z důvodu své důvěrnosti v souladu s čl. 3 odst. 1.

2. Původce utajovaných informací EU odpovídá za stanovení stupně utajení podle příslušných prováděcích pravidel, standardů a pokynů pro utajování informací a za počáteční distribuci informací.

3. Stupeň utajení utajovaných informací EU se stanoví v souladu s čl. 3 odst. 2 a příslušnými prováděcími pravidly.

4. Stupeň utajení musí být jasně a správně označen bez ohledu na to, zda mají utajované informace EU tištěnou, ústní, elektronickou či jinou podobu.

5. Jednotlivé části daného dokumentu (tj. stránky, odstavce, oddíly, přílohy, dodatky a připojené části dokumentu) mohou vyžadovat různé stupně utajení a být podle toho označeny, a to i v případě, že jsou uloženy v elektronické podobě.

6. Stupeň utajení dokumentu nebo spisu jako celku musí být alespoň stejně vysoký jako u jeho části s nejvyšším stupněm utajení. Jestliže dokument vznikl sloučením informací z různých zdrojů, konečný produkt se přezkoumá za účelem stanovení celkového stupně utajení, neboť může vyžadovat vyšší stupeň utajení než jeho jednotlivé části.

7. Dokumenty obsahující části s různými stupni utajení musí být v co nejvyšší míře strukturovány tak, aby části s různým stupněm utajení mohly být v případě potřeby snadno rozpoznány a odděleny.

8. Stupeň utajení dopisu nebo průvodní poznámky k připojeným částem musí být stejně vysoký jako nejvyšší stupeň utajení těchto připojených částí. Původce jasně vyznačí jejich stupeň utajení, pokud budou odděleny od připojených částí, pomocí odpovídajícího označení, například:

CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL

Bez příloh(y) RESTREINT UE/EU RESTRICTED

Článek 23

Označení

Kromě jednoho z označení stupňů utajení uvedených v čl. 3 odst. 2 mohou utajované informace EU nést doplňující označení, například:

a)	označení určující původce;

b)	jakákoli upozornění, kódová slova nebo zkratky k upřesnění oblasti činnosti, k níž se daný dokument vztahuje, k označení zvláštního způsobu distribuce na základě potřeby znát utajované informace nebo k omezení použití;

c)	označení týkající se způsobilosti k předání;

d)	případně datum nebo určitou událost, po nichž lze stupeň utajení snížit nebo informace odtajnit.

Článek 24

Zkrácená označení stupňů utajení

1. Pro označení stupně utajení jednotlivých odstavců určitého textu lze použít standardizované zkratky. Tyto zkratky nenahrazují úplné označení stupňů utajení.

2. V utajovaných dokumentech EU je možné použít pro označení stupně utajení oddílů nebo částí textu kratších než jedna strana tyto standardní zkratky:

TRES SECRET UE/EU TOP SECRET	TS-UE/EU-TS
SECRET UE/EU SECRET	S-UE/EU-S
CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL	C-UE/EU-C
RESTREINT UE/EU RESTRICTED	R-UE/EU-R

Článek 25

Vyhotovování utajovaných dokumentů EU

1. Při vyhotovování utajovaného dokumentu EU:

a)	se na každé straně jasně vyznačí příslušný stupeň utajení;

b)	se každá strana očísluje;

c)	se na dokumentu uvede evidenční číslo a předmět, které samy o sobě nejsou utajovanými informacemi, pokud tak nejsou označeny;

d)	se na dokumentu uvede datum;

e)	se na dokumentech se stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET nebo vyšším, které mají být distribuovány ve více výtiscích, na každé straně uvede číslo výtisku.

2. Nelze-li na utajované informace EU použít odstavec 1, přijmou se jiná patřičná opatření v souladu s prováděcími pravidly.

Článek 26

Snížení stupně utajení a odtajnění utajovaných informací EU

1. Je-li to možné, uvede původce v době vytvoření utajovaných informací EU, zda je k určitému datu nebo po určité události možné jejich stupeň utajení snížit nebo je odtajnit.

2. Každý útvar Komise pravidelně přezkoumává utajované informace EU, kterých je původcem, za účelem zjištění, zda je příslušný stupeň utajení stále odpovídající. Pomocí prováděcích pravidel se zavede systém, v rámci něhož budou stupně utajení evidovaných utajovaných informací EU, jež mají původ v Komisi, přezkoumávány nejméně jednou za pět let. Tento přezkum není třeba provést v případě, že původce na počátku uvedl, že u daných informací bude automaticky snížen stupeň utajení či budou odtajněny, a dané informace jsou odpovídajícím způsobem označeny.

3. Informace se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED, jež mají původ v Komisi, se v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1700/2003 (10) považují za automaticky odtajněné po třiceti letech.

Článek 27

Systém evidence utajovaných informací EU v Komisi

1. Aniž je dotčen čl. 52 odst. 5, v každém útvaru Komise, v němž se nakládá s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET UE/EU SECRET nebo v němž jsou tyto informace uchovávány, se určí odpovědný místní registr utajovaných informací EU s cílem zajistit, aby se s utajovanými informacemi EU nakládalo v souladu s tímto rozhodnutím.

2. Centrálním registrem Komise pro utajované informace EU je registr utajovaných informací EU spravovaný generálním sekretariátem. Působí jako:

—	místní registr utajovaných informací EU pro generální sekretariát Komise,

—	registr utajovaných informací EU pro soukromé kanceláře členů Komise, nemají-li tito členové zvláštní místní registr utajovaných informací EU,

—	registr utajovaných informací EU pro generální ředitelství nebo služby, které nemají místní registr utajovaných informací EU,

—

hlavní vstupní a výstupní místo pro všechny informace se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED a až do stupně utajení SECRET UE/EU SECRET včetně, které si mezi sebou vyměňují Komise a její útvary, třetí státy a mezinárodní organizace, a stanoví-li tak zvláštní ujednání, též jako hlavní vstupní a výstupní místo pro ostatní orgány, agentury a instituce Unie.

3. Bezpečnostní orgán Komise určí v Komisi registr, který bude působit jako ústřední orgán pro příjem a odesílání informací se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET. V případě potřeby mohou být určeny podřízené registry pro nakládání s těmito informacemi za účelem evidence.

4. Podřízené registry nesmějí bez výslovného písemného souhlasu ústředního registru pro dokumenty se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET poskytovat dokumenty se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET přímo jiným registrům podřízeným stejnému ústřednímu registru ani externím subjektům.

5. Registry utajovaných informací EU se zřizují jako zabezpečené oblasti podle kapitoly 3 a jsou akreditovány orgánem pro bezpečnostní akreditaci v Komisi.

Článek 28

Vedoucí registru

1. Každý registr utajovaných informací EU spravuje vedoucí registru.

2. Vedoucí registru musí mít náležitou bezpečnostní prověrku.

3. Vedoucí registru podléhá dohledu LSO v daném útvaru Komise, pokud jde o uplatňování ustanovení o nakládání s dokumenty obsahujícími utajované informace EU a o dodržování příslušných bezpečnostních pravidel, standardů a pokynů.

4. V rámci své odpovědnosti za správu registru utajovaných informací EU, ke kterému byl přidělen, má vedoucí registru v souladu s tímto rozhodnutím a příslušnými prováděcími pravidly, standardy a pokyny následující okruhy úkolů:

—	řídit operace, které se týkají evidence, uchovávání, reprodukce, překladu, přenosu, odesílání a ničení utajovaných informací EU či jejich převodu do oddělení historických archivů,

—	pravidelně ověřovat, zda je nadále třeba uchovávat informace v utajení;

—	zastávat další úkoly související s ochranou utajovaných informací EU vymezené v prováděcích pravidlech.

Článek 29

Evidence utajovaných informací EU z bezpečnostních důvodů

1. Pro účely tohoto rozhodnutí se evidencí z bezpečnostních důvodů (dále jen „evidence“) rozumí uplatňování postupů, kterými se zaznamenává životní cyklus utajovaných informací EU, včetně jejich distribuce.

2. Veškeré informace či materiál se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšším je třeba evidovat v určených registrech, kdykoli jsou přijaty v určité organizační složce nebo kdykoli jsou z ní odeslány.

3. Při nakládání s utajovanými informacemi EU nebo jejich uchovávání pomocí komunikačního a informačního systému, mohou být evidenční postupy provedeny přímo v rámci systému.

4. Podrobnější ustanovení týkající se evidence utajovaných informací EU z bezpečnostních důvodů se určí v prováděcích pravidlech.

Článek 30

Kopírování a překládání dokumentů s utajovanými informacemi EU

1. Dokumenty se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET se nesmí kopírovat ani překládat bez předchozího písemného souhlasu původce.

2. Pokud původce dokumentů se stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET a nižším nevydal upozornění týkající se jejich kopírování nebo překladu, mohou být tyto dokumenty kopírovány či překládány podle pokynů držitele.

3. Na kopie a překlady dokumentů se použijí bezpečnostní opatření platná pro původní dokument.

Článek 31

Přenos utajovaných informací EU

1. Utajované informace EU se přenášejí takovým způsobem, aby byly během přenosu chráněny před neoprávněným vyzrazením.

2. Přenos utajovaných informací EU podléhá ochranným opatřením, jež:

—	jsou úměrná stupni utajení přenášených utajovaných informací EU a

—

jsou přizpůsobena konkrétním podmínkám jejich přenosu, zejména v závislosti na tom, zda jsou utajované informace EU přenášeny:

—	uvnitř budovy Komise nebo uzavřené skupiny budov Komise,

—	mezi budovami Komise nacházejícími se ve stejném členském státě,

—	v rámci Unie,

—	z Unie na území třetího státu a

—	jsou přizpůsobena povaze a formě utajovaných informací EU.

3. Ochranná opatření jsou podrobně stanovena v prováděcích pravidlech, nebo jsou v případě projektů a programů uvedených v článku 42 nedílnou součástí bezpečnostních pokynů k příslušnému programu nebo projektu.

4. Prováděcí pravidla či bezpečnostní pokyny k programu/projektu obsahují ustanovení úměrná stupni utajení utajovaných informací EU, pokud jde o:

—	druh přenosu, například ruční přenos, přepravu diplomatickým nebo vojenským kurýrem, poštovními službami či komerčními kurýrními službami,

—	balení utajovaných informací EU,

—	technická protiopatření pro utajované informace EU přenášené na elektronických nosičích,

—	jakékoli další procedurální, fyzické nebo elektronické opatření,

—	postup evidence,

—	využití personálu s bezpečnostním oprávněním.

5. V případech, kdy jsou utajované informace EU přenášeny na elektronických nosičích, a to bez ohledu na čl. 21 odst. 5, mohou být ochranná opatření uvedená v prováděcích pravidlech doplněna vhodnými technickými protiopatřeními schválenými bezpečnostním orgánem Komise s cílem minimalizovat riziko ztráty nebo ohrožení.

Článek 32

Ničení utajovaných informací EU

1. Utajované dokumenty EU, které již nejsou potřebné, mohou být zničeny, se zohledněním nařízení o archivech a pravidel a předpisů Komise týkajících se správy dokumentů a archivace, a zejména společného seznamu pro uchovávání spisů Komise.

2. Utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšším zničí vedoucí příslušného registru utajovaných informací EU podle pokynů držitele nebo příslušného orgánu. Vedoucí registru odpovídajícím způsobem aktualizuje záznamy a jiné informace o evidenci.

3. Ničení dokumentů se stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET nebo TRES SECRET UE/EU TOP SECRET provádí vedoucí registru za přítomnosti svědka, který je bezpečnostně prověřen alespoň pro stupeň utajení ničeného dokumentu.

4. Pracovník registru a svědek, pokud je přítomnost svědka vyžadována, podepíší zápis o zničení, který se uloží v registru. Vedoucí příslušného registru utajovaných informací EU uchovává zápisy o zničení dokumentů se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET alespoň po dobu deseti let a dokumentů se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET UE/EU SECRET alespoň po dobu pěti let.

5. Ničení utajovaných dokumentů, včetně dokumentů se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED, se provádí v souladu s postupy, které jsou vymezeny v prováděcích pravidlech a které splňují příslušné standardy EU či jim rovnocenné standardy.

6. Počítačová paměťová média používaná pro utajované informace EU se ničí v souladu s postupy stanovenými v prováděcích pravidlech.

Článek 33

Ničení utajovaných informací EU v mimořádných situacích

1. Útvary Komise, jež mají utajované informace EU v držení, vypracují s ohledem na místní podmínky plány pro zabezpečení utajovaných materiálů EU v případě krize včetně případných plánů na zničení a vyklizení v případech nouze. Vyhlásí pokyny, které považují za nezbytné pro zamezení tomu, aby se utajované informace EU dostaly do nepovolaných rukou.

2. Ustanovení přijatá pro zabezpečení a/nebo zničení materiálů se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET UE/EU SECRET v případě krize nesmí za žádných okolností negativně ovlivnit zabezpečení nebo zničení materiálů se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET, včetně kódovacího zařízení, jejichž opatrování má přednost před všemi ostatními úkoly.

3. V mimořádné situaci, kdy hrozí bezprostřední riziko neoprávněného vyzrazení, zničí utajované informace EU jejich držitel tak, aby nebylo možné znovu sestavit celý dokument ani jeho část. O nouzovém zničení evidovaných utajovaných informací EU jsou informováni původce a příslušný registr.

4. Podrobnější ustanovení týkající se ničení utajovaných informací EU stanoví prováděcí pravidla.

KAPITOLA 5

OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ EU V KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH

Článek 34

Základní zásady zabezpečení informací

1. Zabezpečení informací v oblasti komunikačních a informačních systémů je jistota, že takové systémy ochrání informace, s nimiž nakládají, a že budou fungovat správně, když jsou zapotřebí, pod dohledem oprávněných uživatelů.

2. Účinné zabezpečení informací zajišťuje odpovídající úroveň:

autenticity	:	záruka, že informace jsou autentické a z důvěryhodných zdrojů;
dostupnosti	:	přístupnost a použitelnost informací na žádost oprávněného subjektu;
důvěrnosti	:	skutečnost, že informace se nezpřístupňují neoprávněným osobám a subjektům nebo pro nedovolené účely;
integrity	:	zajištění správnosti a úplnosti aktiv a informací;
nepopiratelnosti	:	schopnost prokázat zpětně jednání či událost tak, aby dané jednání či událost nemohly být následně popřeny.

3. Zabezpečení informací je založeno na procesu řízení rizik.

Článek 35

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)	„akreditací“ se rozumí formální povolení nebo schválení, které orgán pro bezpečnostní akreditaci udělil komunikačnímu a informačnímu systému, aby ve svém provozním prostředí mohl zpracovávat utajované informace EU, a které následuje po formálním schválení a správném provádění bezpečnostního plánu;

b)	„akreditačním řízením“ se rozumí nutné kroky a úkoly, jež je třeba provést předtím, než orgán pro bezpečnostní akreditaci udělí akreditaci. Tyto kroky a úkoly se upřesní ve standardu pro akreditační řízení;

c)	„komunikačním a informačním systémem“ se rozumí jakýkoli systém, který umožňuje nakládat s informacemi v elektronické podobě. Komunikační a informační systém zahrnuje všechna aktiva nezbytná k jeho fungování, včetně infrastruktury, organizace, personálu a informačních zdrojů;

d)	„zbytkovým rizikem“ se rozumí riziko, které přetrvává poté, co byla zavedena bezpečnostní opatření, neboť nelze čelit všem hrozbám a nelze odstranit všechna zranitelná místa;

e)	„rizikem“ se rozumí možnost, že pro účely určité hrozby budou zneužita vnitřní a vnější zranitelná místa organizace nebo kteréhokoli ze systémů, jichž využívá, a dojde tak k poškození organizace a jejích hmotných či nehmotných aktiv. Měří se jako kombinace pravděpodobnosti hrozeb a jejich dopadu;

f)	„přijetím rizika“ se rozumí rozhodnutí, kterým se vyjadřuje souhlas s tím, že po řešení rizika i nadále existuje zbytkové riziko;

g)	„hodnocení rizika“ spočívá v rozpoznání hrozeb a zranitelných míst a v provádění analýzy souvisejícího rizika, tj. analýzy pravděpodobnosti a dopadu;

h)	„sdělování rizika“ spočívá v rozvoji informovanosti o rizicích v rámci skupin uživatelů komunikačních a informačních systémů, v informování schvalovacích orgánů o těchto rizicích a podávání zpráv o těchto rizicích provozním orgánům;

i)	„řešení rizika“ spočívá ve zmírnění, odstranění a omezení rizika (prostřednictvím vhodné kombinace technických, fyzických, organizačních nebo procedurálních opatření), přenesení rizika nebo jeho monitorování.

Článek 36

Komunikační a informační systémy nakládající s utajovanými informacemi EU

1. V komunikačních a informačních systémech se nakládá s utajovanými informacemi EU v souladu s koncepcí zabezpečení informací.

2. Pro komunikační a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU, znamená dodržování politiky bezpečnosti informačních systémů Komise, uvedené v rozhodnutí Komise K(2006) 3602 (11), že:

a)	během celého životního cyklu informačního systému se při provádění politiky bezpečnosti informačních systémů používá přístup „plánuj, udělej, zkontroluj, jednej“ (Plan-Do-Check-Act);

b)	potřeby v oblasti bezpečnosti musí být určeny prostřednictvím posouzení hospodářského dopadu;

c)	informační systém a údaje v něm obsažené musí projít formální klasifikací aktiv;

d)	všechna povinná bezpečnostní opatření, která jsou stanovena v politice bezpečnosti informačních systémů, musí být provedena;

e)	musí proběhnout proces řízení rizik, který se skládá z těchto kroků: identifikace hrozeb a zranitelných míst, hodnocení rizika, řešení rizika, přijetí rizika a sdělování rizika;

f)	je definován, prováděn, kontrolován a přezkoumáván bezpečnostní plán, včetně bezpečnostní politiky a bezpečnostních provozních postupů.

3. Všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na návrhu, vývoji, zkoušení, provozu, řízení nebo používání komunikačních a informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi EU, oznámí orgánu pro bezpečnostní akreditaci všechny potenciální bezpečnostní nedostatky, incidenty, narušení bezpečnosti nebo ohrožení, které mohou mít dopad na ochranu daných systémů a/nebo utajovaných informací EU v nich obsažených.

4. Pokud je ochrana utajovaných informací EU zajišťována kryptografickými prostředky, tyto prostředky se schvalují tímto způsobem:

a)	na základě doporučení skupiny odborníků pro bezpečnost v Komisi je třeba dát přednost výrobkům, které byly schváleny Radou nebo generálním tajemníkem Rady jakožto schvalovacím orgánem pro kryptografickou ochranu v Radě;

b)	opravňují-li k tomu zvláštní provozní důvody, může schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu v Komisi na základě doporučení skupiny odborníků pro bezpečnost v Komisi udělit výjimku z požadavků uvedených pod písmenem a) a udělit dočasné schválení na konkrétní období.

5. Během elektronického přenosu, zpracovávání a uchovávání utajovaných informací EU se použijí schválené kryptografické prostředky. Bez ohledu na tento požadavek se za mimořádných okolností nebo v případě zvláštních technických konfigurací mohou po schválení schvalovacím orgánem pro kryptografickou ochranu použít zvláštní postupy.

6. Komunikační a informační systémy nakládající s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším jsou chráněny bezpečnostními opatřeními proti ohrožení dotyčných informací kompromitujícím elektromagnetickým vyzařováním („bezpečnostní opatření TEMPEST“). Tato bezpečnostní opatření jsou přiměřená riziku zneužití a stupni utajení daných informací.

7. Bezpečnostní orgán Komise působí jako:

—	orgán pro zabezpečení informací,

—	orgán pro bezpečnostní akreditaci,

—	orgán TEMPEST,

—	schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu,

—	orgán pro distribuci kryptografických materiálů.

8. Bezpečnostní orgán Komise jmenuje u každého systému provozní orgán pro zabezpečení informací.

9. Úkoly spojené s funkcemi popsanými v odstavcích 7 a 8 budou vymezeny v prováděcích pravidlech.

Článek 37

Akreditace komunikačních a informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi EU

1. Veškeré komunikační a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU, podléhají akreditačnímu řízení, které vychází ze zásad zabezpečení informací a které musí být natolik podrobné, aby to odpovídalo požadované úrovni ochrany.

2. Akreditační řízení zahrnuje formální schválení bezpečnostního plánu komunikačního a informačního systému orgánem pro bezpečnostní akreditaci v Komisi, aby bylo zajištěno, že:

a)	proces řízení rizik, jak je uveden v čl. 36 odst. 2, byl řádně proveden;

b)	vlastník systému vědomě přijal zbytkové riziko a

c)	bylo dosaženo dostatečné úrovně ochrany komunikačního a informačního systému a utajovaných informací EU, s nimiž se v něm nakládá, v souladu s tímto rozhodnutím.

3. Orgán pro bezpečnostní akreditaci v Komisi vydá rozhodnutí o akreditaci, které stanoví nejvyšší stupeň utajení informací EU, s nimiž lze v daném systému nakládat, a příslušné podmínky pro provoz. Tím nejsou dotčeny úkoly, které byly svěřeny radě pro bezpečnostní akreditaci podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 (12).

4. Za akreditaci komunikačních a informačních systémů Komise, na nichž se podílí několik stran, odpovídá společná rada pro bezpečnostní akreditaci. Tato rada se skládá z jednoho zástupce orgánu pro bezpečnostní akreditaci každé zúčastněné strany a předsedá jí zástupce orgánu pro bezpečnostní akreditaci v Komisi.

5. Akreditační řízení zahrnuje řadu úkolů, které mají vykonat zúčastněné strany. Odpovědnost za přípravu akreditačních spisů a dokumentace nese v plné míře vlastník systému.

6. Za akreditaci je odpovědný orgán pro bezpečnostní akreditaci v Komisi, jenž má kdykoli během životního cyklu komunikačního a informačního systému právo:

a)	požadovat, aby se použilo akreditační řízení;

b)	provést audit či kontrolu systému;

c)	tam, kde podmínky pro provoz již nejsou splněny, požadovat vypracování a účinné provádění plánu na zlepšení bezpečnosti v jasně vymezeném časovém horizontu, a případně odebrat povolení pro provoz systému do té doby, než budou podmínky pro provoz opět splněny.

7. Akreditační řízení se stanoví ve standardu pro akreditační řízení pro komunikační a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU, jež bude přijat v souladu s čl. 10 odst. 3 rozhodnutí K(2006) 3602.

Článek 38

Mimořádné okolnosti

1. Bez ohledu na ustanovení této kapitoly mohou být za mimořádných okolností, například během hrozící nebo probíhající krize, konfliktu, války nebo za výjimečných provozních okolností, použity níže popsané zvláštní postupy.

2. Utajované informace EU mohou být přenášeny za použití kryptografických prostředků schválených pro nižší stupeň utajení nebo v nešifrované podobě se souhlasem příslušného orgánu, pokud by jakékoli zpoždění způsobilo škodu nepochybně převyšující škodu způsobenou případným vyzrazením utajovaných materiálů a pokud:

a)	odesílatel a příjemce nemají požadované šifrovací zařízení a

b)	utajované materiály nelze včas předat jiným způsobem.

3. Za okolností uvedených v odstavci 1 nenesou přenášené utajované informace žádná označení ani údaje, jež by je odlišovaly od informací, které nejsou utajované nebo které mohou být chráněny dostupným kryptografickým prostředkem. Příjemce informací je třeba neprodleně uvědomit o stupni utajení jiným způsobem.

4. Následně se podá zpráva příslušnému orgánu a skupině odborníků pro bezpečnost v Komisi.

KAPITOLA 6

PRŮMYSLOVÁ BEZPEČNOST

Článek 39

Základní zásady

1. Průmyslovou bezpečností se rozumí uplatňování opatření, s jejichž pomocí ochranu utajovaných informací EU zajišťují:

v rámci utajovaných smluv:

i)	zájemci nebo uchazeči po dobu nabídkového a zadávacího řízení;

ii)	dodavatelé či subdodavatelé po celý životní cyklus utajovaných smluv;

v rámci utajovaných grantových dohod:

i)	žadatelé během řízení o udělování grantů;

ii)	příjemci během celého životního cyklu utajovaných grantových dohod.

2. Tyto smlouvy či grantové dohody nesmí obsahovat informace se stupněm utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET.

3. Není-li stanoveno jinak, ustanovení této kapitoly týkající se utajovaných smluv nebo dodavatelů se použijí také na utajované subdodavatelské smlouvy či subdodavatele.

Článek 40

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

„utajovanou smlouvou“ rámcová smlouva nebo smlouva podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (13), kterou uzavírá Komise nebo jeden z jejích útvarů s určitým dodavatelem na dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení prací nebo poskytnutí služeb, jejichž plnění vyžaduje nebo zahrnuje vytváření a uchovávání utajovaných informací EU nebo nakládání s nimi;

„utajovanou subdodavatelskou smlouvou“ smlouva mezi dodavatelem Komise nebo jednoho z jejích útvarů a jiným dodavatelem (tj. subdodavatelem) o dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení prací nebo poskytnutí služeb, jejichž plnění vyžaduje nebo zahrnuje vytváření a uchovávání utajovaných informací EU nebo nakládání s nimi;

c)	„utajovanou grantovou dohodou“ dohoda, na jejímž základě Komise udělí grant, jak je uvedeno v části I hlavě VI nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, a jejíž plnění vyžaduje nebo zahrnuje vytváření a uchovávání utajovaných informací EU nebo nakládání s nimi;

„určeným bezpečnostním orgánem“ orgán, který podléhá vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu členského státu a který odpovídá za informování průmyslových nebo jiných subjektů o vnitrostátní politice ohledně všech otázek průmyslové bezpečnosti a za poskytování pokynů a pomoci při jejím provádění. Funkci určeného bezpečnostního orgánu může vykonávat vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný orgán.

Článek 41

Postup v případě utajovaných smluv nebo utajovaných grantových dohod

1. Každý útvar Komise jakožto veřejný zadavatel zajistí, aby smlouva odkazovala na minimální standardy průmyslové bezpečnosti, které jsou stanoveny v této kapitole, či je obsahovala a aby tyto standardy byly při zadávání zakázek na základě utajovaných smluv či udělování grantů na základě utajovaných grantových dohod dodržovány.

2. Pro účely odstavce 1 příslušné útvary v rámci Komise konzultují Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, a zejména ředitelství pro bezpečnost, a zajistí, aby vzorové smlouvy a subdodavatelské smlouvy a vzorové grantové dohody obsahovaly ustanovení odrážející základní zásady a minimální standardy pro ochranu utajovaných informací EU, jež musí splňovat dodavatelé, subdodavatelé a příjemci grantových dohod.

3. Komise úzce spolupracuje s vnitrostátním bezpečnostním orgánem, určeným bezpečnostním orgánem nebo kterýmkoli jiným příslušným orgánem dotyčného členského státu.

4. Pokud veřejný zadavatel hodlá zahájit řízení, jehož cílem je uzavření utajované smlouvy nebo grantové dohody, vyžádá si poradenství bezpečnostního orgánu Komise ohledně otázek týkajících se povahy utajení a utajovaných prvků řízení ve všech jeho fázích.

5. Šablony a vzory utajovaných smluv, subdodavatelských smluv a grantových dohod, oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokyny ohledně okolností, za nichž je vyžadováno osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu, seznamy bezpečnostních požadavků, pravidla pro návštěvy, přenos a přepravu utajovaných informací EU v rámci utajovaných smluv nebo utajovaných grantových dohod se po konzultaci se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi stanoví v prováděcích pravidlech pro průmyslovou bezpečnost.

6. Komise může uzavřít utajované smlouvy nebo grantové dohody, ve kterých plněním úkolů, které zahrnují nebo vyžadují přístup k utajovaným informacím EU nebo nakládání s nimi či jejich uchovávání, pověří hospodářské subjekty registrované v členském státě nebo ve třetím státě, s nímž byla uzavřena dohoda nebo správní ujednání podle kapitoly 7 tohoto rozhodnutí.

Článek 42

Bezpečnostní prvky v utajované smlouvě nebo utajované grantové dohodě

1. Utajované smlouvy nebo grantové dohody obsahují následující bezpečnostní prvky:

Bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu

a)	„Bezpečnostními pokyny k programu nebo projektu“ se rozumí seznam bezpečnostních postupů, které se uplatňují u konkrétního programu nebo projektu s cílem standardizovat bezpečnostní postupy. Tyto pokyny lze během celé doby trvání programu nebo projektu revidovat.

Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost vypracuje obecné bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu; útvary Komise odpovědné za programy nebo projekty zahrnující nakládání s utajovanými informacemi EU nebo jejich uchovávání mohou případně vypracovat konkrétní bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu, které budou z obecných bezpečnostních pokynů vycházet.

Konkrétní bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu se vypracují zejména pro programy a projekty, které se vyznačují značným rozsahem, měřítkem nebo složitostí nebo množstvím či rozmanitostí dodavatelů, příjemců a ostatních partnerů a zúčastněných stran, například pokud jde o jejich právní status. Konkrétní bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu vypracuje útvar či útvary Komise, jež program nebo projekt řídí, v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost.

d)	Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost předloží obecné i konkrétní bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu ke konzultaci skupině odborníků pro bezpečnost v Komisi.

Seznam bezpečnostních požadavků

„Seznamem bezpečnostních požadavků“ se rozumí soubor zvláštních smluvních podmínek vydaný veřejným zadavatelem, který je nedílnou součástí kterékoli utajované smlouvy, jejíž plnění vyžaduje přístup k utajovaným informacím EU nebo jejich vytváření, a který určí bezpečnostní požadavky a části smlouvy vyžadující bezpečnostní ochranu.

b)	V seznamu bezpečnostních požadavků jsou popsány bezpečnostní požadavky pro konkrétní smlouvu. Seznam případně zahrnuje příručku pro stanovování stupně utajení a je nedílnou částí utajované smlouvy, subdodavatelské smlouvy nebo grantové dohody.

Seznam bezpečnostních požadavků obsahuje ustanovení, podle nichž musí dodavatel nebo příjemce dodržovat minimální standardy stanovené tímto rozhodnutím. Veřejný zadavatel zajistí, aby v seznamu bezpečnostních požadavků bylo uvedeno, že nedodržení těchto minimálních standardů může být dostatečným důvodem pro ukončení smlouvy nebo grantové dohody.

2. Jak bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu, tak seznamy bezpečnostních požadavků obsahují jako povinný bezpečnostní prvek příručku pro stanovování stupně utajení:

„Příručkou pro stanovování stupně utajení“ se rozumí dokument popisující prvky programu, projektu, smlouvy nebo grantové dohody, které jsou utajované, přičemž stanoví použitelné stupně utajení. Příručka pro stanovování stupně utajení může být v průběhu realizace programu, projektu, smlouvy nebo grantové dohody rozšířena a stupně utajení informací mohou být změněny nebo sníženy; pokud existuje příručka pro stanovování stupně utajení, je součástí seznamu bezpečnostních požadavků.

Před zahájením nabídkového řízení na uzavření utajované smlouvy nebo před uzavřením takové smlouvy určí útvary Komise jakožto veřejný zadavatel stupeň utajení veškerých informací, které mají být poskytnuty zájemcům, uchazečům či dodavatelům, a rovněž stupeň utajení veškerých informací, které vytvoří dodavatel. Za tímto účelem připraví po konzultaci s bezpečnostním orgánem Komise příručku pro stanovování stupně utajení, jež se má používat pro provedení zakázky, podle tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel.

Pro stanovení stupně utajení jednotlivých částí utajované smlouvy se použijí tyto zásady:

i)	při přípravě příručky pro stanovování stupňů utajení bere útvar Komise jakožto veřejný zadavatel v úvahu veškeré důležité bezpečnostní aspekty, včetně stupně utajení, který poskytnutým informacím přidělil původce informací a který původce informací schválil pro danou smlouvu;

ii)	stupeň utajení smlouvy jako celku nesmí být nižší než nejvyšší stupeň utajení kterékoli části smlouvy a

iii)

dojde-li k jakýmkoli změnám ohledně stupně utajení informací vytvářených dodavateli nebo poskytovaných dodavatelům při plnění smlouvy a provádějí-li se jakékoli dodatečné změny v příručce pro stanovování stupňů utajení, veřejný zadavatel se případně prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise spojí s vnitrostátními bezpečnostními orgány, s určenými bezpečnostními orgány členských států nebo s jakýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem.

Článek 43

Přístup k utajovaným informacím EU pro zaměstnance dodavatelů a příjemců

Veřejný zadavatel či poskytovatel grantu zajistí, aby utajovaná smlouva nebo utajovaná grantová dohoda obsahovaly ustanovení o tom, že zaměstnanci dodavatele, subdodavatele nebo příjemce, kteří pro plnění utajované smlouvy, subdodavatelské smlouvy nebo grantové dohody potřebují přístup k utajovaným informacím EU, tento přístup získají, pouze pokud:

a)	mají bezpečnostní oprávnění pro odpovídající stupeň utajení nebo jsou jinak řádně oprávněni a bylo rozhodnuto, že informace potřebují znát;

b)	byli poučeni o příslušných bezpečnostních pravidlech pro ochranu utajovaných informací EU a vzali na vědomí své povinnosti ohledně ochrany těchto informací;

c)	jedná-li se o informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET, prošli bezpečnostní prověrkou pro odpovídající stupeň utajení, kterou provedl příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný orgán.

Článek 44

Bezpečnostní prověrka zařízení

1. „Bezpečnostní prověrkou zařízení“ se rozumí správní rozhodnutí vnitrostátního bezpečnostního orgánu, určeného bezpečnostního orgánu nebo jiného příslušného bezpečnostního orgánu, že určité zařízení může z hlediska bezpečnosti zajistit odpovídající úroveň ochrany utajovaných informací EU s určitým stupněm utajení.

2. Dříve, než mohou být zájemci, uchazeči či dodavateli nebo žadateli o grant či příjemci grantu poskytnuty utajované informace EU nebo než je mu k utajovaným informacím EU umožněn přístup, musí bezpečnostnímu orgánu Komise předložit osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení udělené vnitrostátním bezpečnostním orgánem nebo určeným bezpečnostním orgánem nebo jakýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem členského státu, které v souladu s vnitrostátními právními předpisy potvrzuje, že hospodářský subjekt je ve svých zařízeních schopen zajistit ochranu utajovaných informací EU na odpovídajícím stupni utajení (CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET), a bezpečnostní orgán Komise je předá útvaru Komise, jenž jedná jako veřejný zadavatel nebo poskytovatel grantu.

3. V příslušných případech veřejný zadavatel oznámí prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu, určenému bezpečnostnímu orgánu nebo kterémukoli jinému příslušnému bezpečnostnímu orgánu, že pro účely plnění smlouvy je vyžadováno osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení. Osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení nebo osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu je vyžadováno v případě, že je během zadávacího řízení či řízení o udělení grantu třeba poskytovat utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET.

4. Veřejný zadavatel či poskytovatel grantu neuzavře utajovanou smlouvu či grantovou dohodu s upřednostňovaným uchazečem či účastníkem, dokud neobdrží od vnitrostátního bezpečnostního orgánu, určeného bezpečnostního orgánu nebo kteréhokoli jiného příslušného bezpečnostního orgánu členského státu, v němž je dotyčný dodavatel nebo subdodavatel registrován, potvrzení o tom, že bylo v případě, kdy je to vyžadováno, vydáno příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení.

5. Pokud vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný bezpečnostní orgán, který vydal osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, uvědomí bezpečnostní orgán Komise o změnách ovlivňujících toto osvědčení, bezpečnostní orgán Komise o tom uvědomí útvar Komise, který jedná jako veřejný zadavatel nebo poskytovatel grantu. V případě subdodavatelské smlouvy je odpovídajícím způsobem informován vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný bezpečnostní orgán.

6. Zrušení osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem, určeným bezpečnostním orgánem nebo kterýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem je dostatečným důvodem k tomu, aby veřejný zadavatel či poskytovatel grantu vypověděl utajovanou smlouvu nebo aby vyloučil určitého zájemce, uchazeče nebo žadatele z nabídkového řízení. Ve vzorových smlouvách a grantových dohodách, jež mají být vypracovány, musí být obsaženo příslušné ustanovení.

Článek 45

Ustanovení týkající se utajovaných smluv a utajovaných grantových dohod

1. Pokud jsou během zadávacího řízení zájemci, uchazeči nebo žadateli poskytovány utajované informace EU, musí výzva k podávání nabídek či výzva k předkládání návrhů obsahovat ustanovení o tom, že zájemce, uchazeč nebo žadatel, který nabídku či návrh nepředloží nebo jehož nabídka či návrh nebudou vybrány, je povinen všechny utajované dokumenty ve stanovené lhůtě vrátit.

2. Veřejný zadavatel či poskytovatel grantu oznámí prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu, určenému bezpečnostnímu orgánu nebo kterémukoli jinému příslušnému bezpečnostnímu orgánu skutečnost, že utajovaná smlouva nebo grantová dohoda byla uzavřena, a rovněž oznámí příslušné údaje, jako je název dodavatelů nebo příjemců, doba trvání smlouvy a maximální stupeň utajení.

3. Jakmile je taková smlouva či grantová dohoda ukončena, veřejný zadavatel či poskytovatel grantu o tom neprodleně prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise uvědomí příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný bezpečnostní orgán členského státu, v němž je dodavatel nebo příjemce grantu registrován.

4. Obecně platí, že při ukončení utajované smlouvy či grantové dohody nebo ukončení účasti příjemce grantu musí dodavatel nebo příjemce grantu vrátit veřejnému zadavateli či poskytovateli grantu veškeré utajované informace EU, které má v držení.

5. V seznamu bezpečnostních požadavků se stanoví zvláštní ustanovení týkající se nakládání s utajovanými informacemi EU během plnění utajované smlouvy či grantové dohody nebo při jejím ukončení.

6. Pokud je dodavatel nebo příjemce grantu oprávněn ponechat si utajované informace EU po ukončení smlouvy či grantové dohody, dodavatel nebo příjemce grantu nadále dodržuje minimální standardy obsažené v tomto rozhodnutí a chrání důvěrnost utajovaných informací EU.

Článek 46

Zvláštní ustanovení týkající se utajovaných smluv

1. Podmínky týkající se ochrany utajovaných informací EU, za nichž může dodavatel uzavřít subdodavatelskou smlouvu, jsou stanoveny ve výzvě k předkládání nabídek a v utajované smlouvě.

2. Předtím, než dodavatel zadá jakékoli části utajované smlouvy subdodavateli, musí získat povolení od veřejného zadavatele. Subdodavatelská smlouva, s níž souvisí přístup k utajovaným informacím EU, nemůže být zadána subdodavatelům se sídlem ve třetí zemi, pokud neexistuje právní rámec pro bezpečnost informací stanovený v kapitole 7.

3. Dodavatel je povinen zajistit, aby veškeré subdodavatelské činnosti byly prováděny v souladu s minimálními standardy stanovenými tímto rozhodnutím, a nesmí subdodavateli poskytovat utajované informace EU bez předchozího písemného souhlasu veřejného zadavatele.

4. Pokud jde o utajované informace EU, které vytvořil nebo s nimiž nakládá dodavatel, pak se za původce považuje Komise a práva náležející původci vykonává veřejný zadavatel.

Článek 47

Návštěvy v souvislosti s utajovanými smlouvami

1. Pokud zaměstnanci Komise, dodavatelů či příjemců grantu potřebují pro plnění utajované smlouvy nebo grantové dohody přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET v prostorách druhé strany, sjednají se návštěvy ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány, určenými bezpečnostními orgány nebo s kterýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem. O těchto návštěvách je vyrozuměn bezpečnostní orgán Komise. Vnitrostátní bezpečnostní orgány, určené bezpečnostní orgány nebo kterýkoli jiný příslušný bezpečnostní orgán se však mohou v rámci konkrétních programů nebo projektů dohodnout na postupu, podle kterého se mohou návštěvy sjednávat přímo.

2. Všechny navštěvující osoby musí být držiteli odpovídajícího osvědčení o bezpečnostní prověrce a musí mít potřebu znát utajované informace EU související s utajovanou smlouvou.

3. Navštěvujícím osobám je umožněn přístup pouze k utajovaným informacím EU souvisejícím s účelem návštěvy.

4. Podrobnější ustanovení se formulují v prováděcích pravidlech.

5. Dodržování ustanovení o návštěvách ve spojitosti s utajovanými smlouvami, stanovených v tomto rozhodnutí a v prováděcích pravidlech uvedených v odstavci 4, je povinné.

Článek 48

Přenos a přeprava utajovaných informací EU v rámci utajovaných smluv nebo utajovaných grantových dohod

1. Pokud jde o elektronický přenos utajovaných informací EU, použijí se příslušná ustanovení kapitoly 5 tohoto rozhodnutí.

2. Pokud jde o přepravu utajovaných informací EU, použijí se příslušná ustanovení kapitoly 4 tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3. V případě přepravy utajovaných materiálů jako nákladu se při určování bezpečnostních opatření uplatní tyto zásady:

a)	bezpečnost musí být zajištěna během všech fází přepravy z místa původu až po konečné místo určení;

b)	stupeň ochrany poskytovaný zásilce se stanoví podle nejvyššího stupně utajení materiálů, které jsou její součástí;

c)	před jakoukoli přeshraniční přepravou materiálů se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE/EU SECRET musí odesílatel vypracovat přepravní plán, který schválí příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán nebo kterýkoli jiný příslušný bezpečnostní orgán;

d)	materiály musí být převáženy v nejvyšší možné míře po přímé trase a přeprava musí být ukončena, jak nejrychleji to okolnosti umožní;

je-li to možné, přepravní trasy by měly vést pouze přes území členských států. Přeprava přes jiné než členské státy by se měla uskutečnit pouze v případě, kdy byla povolena vnitrostátním bezpečnostním orgánem, určeným bezpečnostním orgánem nebo kterýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem států odesílatele i příjemce zásilky.

Článek 49

Poskytování utajovaných informací EU dodavatelům nebo příjemcům grantů se sídlem ve třetích státech

Utajované informace EU jsou dodavatelům nebo příjemcům grantu se sídlem v třetích státech poskytovány v souladu s bezpečnostními opatřeními dohodnutými mezi bezpečnostním orgánem Komise, útvarem Komise jakožto veřejným zadavatelem či poskytovatelem grantu a vnitrostátním bezpečnostním orgánem, určeným bezpečnostním orgánem nebo jiným příslušným bezpečnostním orgánem dotyčného třetího státu, v němž je dodavatel nebo příjemce grantu registrován.

Článek 50

Nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED v rámci utajovaných smluv nebo utajovaných grantových dohod

1. Ochrana informací se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED, s nimiž se nakládá nebo jež jsou uchovávány v rámci utajovaných smluv nebo grantových dohod se zakládá na zásadách přiměřenosti a efektivnosti nákladů.

2. Osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení nebo bezpečnostní prověrce personálu se v rámci utajovaných smluv nebo utajovaných grantových dohod zahrnujících nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nevyžaduje.

3. Pokud smlouva nebo grantová dohoda zahrnuje nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED v komunikačním a informačním systému provozovaném dodavatelem nebo příjemcem grantu, veřejný zadavatel či poskytovatel grantu po konzultaci s bezpečnostním orgánem Komise zajistí, aby ve smlouvě nebo grantové dohodě byly uvedeny nezbytné technické a správní požadavky týkající se akreditace či schválení komunikačního a informačního systému, které budou přiměřené posouzenému riziku a zohlední všechny příslušné faktory. Na rozsahu akreditace či schválení takového komunikačního a informačního systému se dohodnou bezpečnostní orgán Komise a příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo určený bezpečnostní orgán.

KAPITOLA 7

VÝMĚNA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ S DALŠÍMI ORGÁNY, INSTITUCEMI NEBO JINÝMI SUBJEKTY UNIE, S ČLENSKÝMI STÁTY A SE TŘETÍMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI

Článek 51

Základní zásady

1. Pokud Komise nebo jeden z jejích útvarů rozhodne, že je třeba přistoupit k výměně utajovaných informací EU s jiným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, se třetím státem nebo s mezinárodní organizací, podniknou se nezbytné kroky k tomu, aby byl pro tento účel zaveden vhodný právní nebo správní rámec, jenž může zahrnovat ujednání o bezpečnosti informací nebo správní ujednání uzavřená v souladu s příslušnými právními předpisy.

2. Aniž je dotčen článek 57, vyměňují se utajované informace EU s jiným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, se třetím státem nebo mezinárodní organizací, pouze pokud je takový vhodný právní nebo správní rámec zaveden a pokud existují dostatečné záruky, že daný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie nebo třetí stát nebo mezinárodní organizace uplatňuje rovnocenné základní zásady a minimální standardy pro ochranu utajovaných informací.

Článek 52

Výměna utajovaných informací EU s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie

1. Před uzavřením správního ujednání pro výměnu utajovaných informací EU s jiným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie si Komise vyžádá ujištění, že daný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie:

a)	má zaveden právní rámec pro ochranu utajovaných informací EU, který stanoví základní zásady a minimální standardy rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidlech;

b)	uplatňuje bezpečnostní standardy a pokyny týkající se personální bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, správy utajovaných informací EU a bezpečnosti komunikačních a informačních systémů, které zaručují úroveň ochrany utajovaných informací EU rovnocennou ochraně v Komisi;

c)	označuje utajované informace, které vytváří, jako utajované informace EU.

2. Hlavním útvarem pro uzavírání správních ujednání o výměně utajovaných informací EU s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie je v rámci Komise Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, které úzce spolupracuje s ostatními příslušnými útvary Komise.

3. Správní ujednání mají zpravidla formu výměny dopisů podepsaných jménem Komise generálním ředitelem pro lidské zdroje a bezpečnost.

4. Před uzavřením správního ujednání o výměně utajovaných informací EU provede bezpečnostní orgán Komise hodnoticí návštěvy s cílem posoudit regulační rámec pro ochranu utajovaných informací EU a ověřit účinnost opatření prováděných na ochranu utajovaných informací EU. Správní ujednání vstupuje v platnost a utajované informace EU se vyměňují, pouze pokud výsledky této hodnoticí návštěvy byly uspokojivé a bylo vyhověno doporučením učiněným v návaznosti na návštěvu. Pravidelně se provádějí následné hodnoticí návštěvy, jejichž účelem je ověřovat, zda je správní ujednání dodržováno a zda zavedená bezpečnostní opatření i nadále splňují dohodnuté základní zásady a minimální standardy.

5. Hlavním vstupním a výstupním místem všech utajovaných informací vyměňovaných s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie je v rámci Komise zpravidla registr utajovaných informací EU spravovaný generálním sekretariátem. Pokud je to však pro ochranu utajovaných informací EU z bezpečnostních, organizačních či provozních důvodů vhodnější, fungují jako hlavní vstupní a výstupní místo všech utajovaných informací ohledně záležitostí, které spadají do pravomoci dotčených útvarů Komise, místní registry utajovaných informací EU zřízené v rámci útvarů Komise podle tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel.

6. O procesu uzavírání správních ujednání podle odstavce 2 je informována skupina odborníků pro bezpečnost v Komisi.

Článek 53

Výměna utajovaných informací EU s členskými státy

1. Utajované informace EU mohou být předávány členským státům za předpokladu, že členské státy tyto informace chrání v souladu s požadavky použitelnými na utajované informace označené vnitrostátním stupněm utajení na rovnocenné úrovni podle srovnávací tabulky stupňů utajení uvedené v příloze I.

2. Pokud členské státy poskytnou do struktur či sítí Evropské unie utajované informace označené vnitrostátním stupněm utajení, Komise tyto informace chrání v souladu s požadavky na ochranu utajovaných informací EU na rovnocenné úrovni podle srovnávací tabulky stupňů utajení uvedené v příloze I.

Článek 54

Výměna utajovaných informací EU se třetími státy a mezinárodními organizacemi

1. Pokud Komise rozhodne, že je třeba dlouhodobě vyměňovat utajované informace se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi, podniknou se nezbytné kroky k tomu, aby byl pro tento účel zaveden vhodný právní nebo správní rámec, jenž může zahrnovat ujednání o bezpečnosti informací nebo správní ujednání uzavřená v souladu s příslušnými právními předpisy.

2. Dohody o bezpečnosti informací a správní ujednání podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení, která zaručí, že třetí státy nebo mezinárodní organizace, obdrží-li utajované informace EU, zajistí ochranu těchto informací odpovídající jejich stupni utajení a v souladu s minimálními standardy, které jsou rovnocenné standardům stanoveným tímto rozhodnutím.

3. Komise může uzavřít správní ujednání v souladu s článkem 56, pokud stupeň utajení poskytovaných utajovaných informací EU není zpravidla vyšší než RESTREINT UE/EU RESTRICTED.

4. Správní ujednání o výměně utajovaných informací podle odstavce 3 musí obsahovat ustanovení, která zaručí, že třetí státy nebo mezinárodní organizace, obdrží-li utajované informace EU, zajistí ochranu těchto informací odpovídající jejich stupni utajení a v souladu s minimálními standardy, které jsou rovnocenné minimálním standardům stanoveným tímto rozhodnutím. Uzavření dohody o bezpečnosti informací nebo správního ujednání je třeba konzultovat se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi.

5. Rozhodnutí o poskytnutí utajovaných informací EU, jejichž původcem je Komise, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci přijímá příslušný útvar Komise (jakožto původce utajovaných informací EU v Komisi) případ od případu s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii. Není-li Komise původcem utajovaných informací, jejichž poskytnutí se požaduje, či zdrojového materiálu, jež mohou obsahovat, útvar Komise, jenž má tyto utajované informace v držení, nejdříve získá pro poskytnutí informací písemný souhlas původce. Nelze-li původce zjistit, převezme po konzultaci se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi jeho odpovědnost útvar Komise, který má tyto utajované informace v držení.

Článek 55

Dohody o bezpečnosti informací

1. Dohody o bezpečnosti informací se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi se uzavírají v souladu s článkem 218 SFEU.

2. Dohody o bezpečnosti informací:

a)	stanoví základní zásady a minimální standardy upravující výměnu utajovaných informací mezi Unií a třetím státem nebo mezinárodní organizací;

stanoví, že se příslušné bezpečnostní orgány příslušných orgánů a institucí Unie a příslušný bezpečnostní orgán dotyčného třetího státu nebo mezinárodní organizace dohodnou na technických prováděcích pravidlech. Tato pravidla zohlední úroveň ochrany zajišťovanou zavedenými bezpečnostními předpisy, strukturami a postupy v dotyčném třetím státě nebo mezinárodní organizaci;

c)	stanoví, že před zahájením výměny utajovaných informací v rámci dotyčné dohody je třeba se ujistit, že přijímající strana je schopna jí poskytované utajované informace řádným způsobem chránit a zabezpečit.

3. Pokud je v souladu s čl. 51 odst. 1 rozhodnuto, že je třeba utajované informace EU vyměňovat, konzultuje Komise, je-li to vhodné, Evropskou službu pro vnější činnost, generální sekretariát Rady a jiné orgány a instituce Unie s cílem určit, zda by mělo být předloženo doporučení podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

4. Utajované informace EU nesmí být vyměňovány elektronickými prostředky, pokud tak výslovně není stanoveno v dohodě o bezpečnosti informací nebo v technických prováděcích pravidlech.

5. Hlavním vstupním a výstupním místem všech utajovaných informací vyměňovaných se třetími státy a mezinárodními organizacemi je v rámci Komise zpravidla registr utajovaných informací EU spravovaný generálním sekretariátem. Pokud je to však pro ochranu utajovaných informací EU z bezpečnostních, organizačních či provozních důvodů vhodnější, fungují jako hlavní vstupní a výstupní místo všech utajovaných informací ohledně záležitostí, které spadají do pravomoci dotčených útvarů Komise, místní registry utajovaných skutečností EU zřízené v rámci útvarů Komise podle tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel.

6. Za účelem posouzení účinnosti bezpečnostních předpisů, struktur a postupů v dotyčném třetím státě nebo mezinárodní organizaci se Komise ve spolupráci s ostatními orgány, institucemi či jinými subjekty Unie a na základě vzájemné dohody s dotyčným třetím státem nebo mezinárodní organizací účastní hodnoticích návštěv. Cílem hodnoticích návštěv je vyhodnotit:

a)	právní rámec použitelný pro ochranu utajovaných informací;

b)	veškeré zvláštnosti bezpečnostní politiky a způsobu organizace bezpečnosti v dotyčném třetím státě nebo mezinárodní organizaci, které mohou mít dopad na stupeň utajení informací, jež mohou být vyměňovány;

c)	již zavedená bezpečnostní opatření a postupy a

d)	bezpečnostní prověrky pro stupeň utajovaných informací EU, které mají být poskytovány.

Článek 56

Správní ujednání

1. Pokud je třeba v kontextu politického či právního rámce Unie dlouhodobě vyměňovat se třetím státem nebo mezinárodní organizací informace, jejichž stupeň utajení není zpravidla vyšší než RESTREINT UE/EU RESTRICTED, a pokud bezpečnostní orgán Komise po konzultaci se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi zejména potvrdí, že dotyčná strana nemá dostatečně rozvinutý bezpečnostní systém, který by jí umožnil uzavřít dohodu o bezpečnosti informací, může Komise uzavřít s příslušnými orgány dotyčného třetího státu nebo mezinárodní organizace správní ujednání.

2. Taková správní ujednání mají zpravidla formu výměny dopisů.

3. Před uzavřením ujednání se provede hodnoticí návštěva. O výsledku hodnoticí návštěvy se uvědomí skupina odborníků pro bezpečnost v Komisi. Pokud existují výjimečné důvody pro naléhavou výměnu utajovaných informací, mohou být utajované informace EU poskytnuty pod podmínkou, že bude učiněno vše pro to, aby hodnoticí návštěva byla vykonána co nejdříve.

4. Utajované informace EU nesmí být vyměňovány elektronickými prostředky, pokud tak správní ujednání výslovně nestanoví.

Článek 57

Výjimečné ad hoc poskytování utajovaných informací EU

1. Není-li uzavřena dohoda o bezpečnosti informací ani správní ujednání a pokud Komise nebo některý z jejích útvarů rozhodne, že je v kontextu politického nebo právního rámce Unie výjimečně třeba předat utajované informace EU třetímu státu nebo mezinárodní organizaci, bezpečnostní orgán Komise u bezpečnostních orgánů dotyčného třetího státu nebo mezinárodní organizace v možném rozsahu ověří, zda jsou jejich bezpečnostní předpisy, struktury a postupy takové, že poskytnuté utajované informace EU budou chráněny na úrovni standardů, které nejsou méně přísné než standardy stanovené v tomto rozhodnutí.

2. Rozhodnutí o poskytnutí utajovaných informací EU předmětnému třetímu státu nebo mezinárodní organizaci učiní po konzultaci se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi Komise na základě návrhu člena Komise odpovědného za bezpečnostní záležitosti.

3. Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o poskytnutí utajovaných informací EU, a s výhradou předchozího písemného souhlasu původce, včetně původců zdrojového materiálu, který mohou obsahovat, předá příslušný útvar Komise dotčené informace, které ponesou označení týkající se způsobilosti k předání uvádějící třetí stát nebo mezinárodní organizaci, jíž byly informace poskytnuty. Před vlastním poskytnutím informací nebo při jejich poskytnutí se dotyčná třetí strana písemně zaváže k ochraně obdržených utajovaných informací EU v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými tímto rozhodnutím.

KAPITOLA 8

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

Nahrazení předchozího rozhodnutí

Tímto rozhodnutím se zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (14).

Článek 59

Utajované informace vytvořené před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost

1. Veškeré informace EU utajované podle rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom jsou nadále chráněny v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto rozhodnutí.

2. Veškeré utajované informace v držení Komise ke dni, kdy rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom vstoupilo v platnost, s výjimkou utajovaných informací Euratom:

a)	pokud je vytvořila Komise, se nadále považují za automaticky přeřazené do stupně utajení RESTREINT UE, ledaže se jejich autor do 31. ledna 2002 rozhodl udělit jim jiný stupeň utajení a informoval všechny subjekty, jimž je dotčený dokument určen;

b)	pokud je vytvořily osoby mimo Komisi, si zachovávají svůj původní stupeň utajení, a považují se proto za utajované informace EU rovnocenného stupně, ledaže autor souhlasí s jejich odtajněním nebo se snížením stupně jejich utajení.

Článek 60

Prováděcí pravidla a bezpečnostní upozornění

2. Po svém zmocnění prostřednictvím výše uvedeného rozhodnutí Komise může člen Komise odpovědný za bezpečnostní záležitosti vypracovávat bezpečnostní upozornění, v nichž stanoví bezpečnostní pokyny a osvědčené postupy v oblasti působnosti tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel.

Článek 61

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(2) Rozhodnutí Komise 2002/47/ES, ESUO, Euratom ze dne 23. ledna 2002 o doplnění jejího jednacího řádu (Úř. věst. L 21, 24.1.2002, s. 23).

(3) Rozhodnutí Komise 2004/563/ES, ESUO, Euratom ze dne 7. července 2004, kterým se mění jednací řád Komise (Úř. věst. L 251, 27.7.2004, s. 9).

(4) Nařízení Rady (Euratom) č. 3 ze dne 31. července 1958, kterým se provádí článek 24 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 406).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ze dne 1. února 1983 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti (Úř. věst. L 43, 15.2.1983, s. 1).

(8) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (viz strana 41 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto Společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(10) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1700/2003 ze dne 22. září 2003, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 1).

(11) K(2006) 3602 ze dne 16. srpna 2006 o bezpečnosti informačních systémů užívaných v Evropské komisi.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72).

(13) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

(14) Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1).

PŘÍLOHA I

SROVNÁVACÍ TABULKA STUPŇŮ UTAJENÍ

EU	TRES SECRET UE/EU TOP SECRET	SECRET UE/EU SECRET	CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL	RESTREINT UE/EU RESTRICTED
Euratom	EURA TOP SECRET	EURA SECRET	EURA CONFIDENTIAL	EURA RESTRICTED
Belgie	Très Secret (Loi 11.12.1998) Zeer Geheim (Wet 11.12.1998)	Secret (Loi 11.12.1998) Geheim (Wet 11.12.1998)	Confidentiel (Loi 11.12.1998) Vertrouwelijk (Wet 11.12.1998)	poznámka (1) níže
Bulharsko	Cтpoгo ceкретно	Ceкретно	Поверително	За служебно ползване
Česká republika	Přísně tajné	Tajné	Důvěrné	Vyhrazené
Dánsko	Yderst hemmeligt	Hemmeligt	Fortroligt	Til tjenestebrug
Německo	Streng geheim	Geheim	VS (2) — Vertraulich	VS — Nur für den Dienstgebrauch
Estonsko	Täiesti salajane	Salajane	Konfidentsiaalne	Piiratud
Irsko	Top Secret	Secret	Confidential	Restricted
Řecko	Άκρως Απόρρητο Zkratka: ΑΑΠ	Απόρρητο Zkratka: (ΑΠ)	Εμπιστευτικό Zkratka: (ΕΜ)	Περιορισμένης Χρήσης Zkratka: (ΠΧ)
Španělsko	Secreto	Reservado	Confidencial	Difusión Limitada
Francie	Très Secret Défense	Secret Défense	Confidentiel Défense	poznámka (3) níže
Chorvatsko	VRLO TAJNO	TAJNO	POVJERLJIVO	OGRANIČENO
Itálie	Segretissimo	Segreto	Riservatissimo	Riservato
Kypr	Άκρως Απόρρητο Zkratka: (ΑΑΠ)	Απόρρητο Zkratka: (ΑΠ)	Εμπιστευτικό Zkratka: (ΕΜ)	Περιορισμένης Χρήσης Zkratka: (ΠΧ)
Lotyšsko	Sevišķi slepeni	Slepeni	Konfidenciāli	Dienesta vajadzībām
Litva	Visiškai slaptai	Slaptai	Konfidencialiai	Riboto naudojimo
Lucembursko	Très Secret Lux	Secret Lux	Confidentiel Lux	Restreint Lux
Maďarsko	„Szigorúan titkos!“	„Titkos!“	„Bizalmas!“	„Korlátozott terjesztésű!“
Malta	L-Ogħla Segretezza	Sigriet	Kunfidenzjali	Ristrett
Nizozemsko	Stg. ZEER GEHEIM	Stg. GEHEIM	Stg. CONFIDENTIEEL	Dep. VERTROUWELIJK
Rakousko	Streng Geheim	Geheim	Vertraulich	Eingeschränkt
Polsko	Ściśle Tajne	Tajne	Poufne	Zastrzeżone
Portugalsko	Muito Secreto	Secreto	Confidencial	Reservado
Rumunsko	Strict secret de importanță deosebită	Strict secret	Secret	Secret de serviciu
Slovinsko	Strogo tajno	Tajno	Zaupno	Interno
Slovensko	Prísne tajné	Tajné	Dôverné	Vyhradené
Finsko	ERITTÄIN SALAINEN YTTERST HEMLIG	SALAINEN HEMLIG	LUOTTAMUKSELLINEN KONFIDENTIELL	KÄYTTÖ RAJOITETTU BEGRÄNSAD TILLGÅNG
Švédsko (4)	HEMLIG/TOP SECRET HEMLIG AV SYNNERLIG BETYDELSE FÖR RIKETS SÄKERHET	HEMLIG/SECRET HEMLIG	HEMLIG/CONFIDENTIAL HEMLIG	HEMLIG/RESTRICTED HEMLIG
Spojené království	UK TOP SECRET	UK SECRET	Neexistuje ekvivalent (5)	UK OFFICIAL – SENSITIVE

(1) Diffusion Restreinte/Beperkte Verspreiding není v Belgii stupněm utajení. S informacemi se stupněm utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ Belgie nakládá a chrání je způsobem, který není méně přísný než standardy a postupy uvedené v bezpečnostních pravidlech Rady Evropské unie.

(2) Německo: VS = Verschlusssache.

(3) Francie ve svém vnitrostátním systému nepoužívá stupeň utajení „RESTREINT“. S informacemi se stupněm utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ Francie nakládá a chrání je způsobem, který není méně přísný než standardy a postupy uvedené v bezpečnostních pravidlech Rady Evropské unie.

(4) Švédsko: označení stupňů utajení uvedená v horní řadě jsou používána orgány v oblasti obrany a označení v dolní řadě jinými orgány.

(5) S informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL Spojené království nakládá a chrání je způsobem, který je v souladu s ochrannými bezpečnostními požadavky pro stupeň utajení UK SECRET.

PŘÍLOHA II

SEZNAM ANGLICKÝCH ZKRATEK

Zkratka	Význam
CA	orgán pro šifrování
CAA	schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu
CCTV	uzavřený televizní okruh
CDA	orgán pro distribuci kryptografických materiálů
CIS	komunikační a informační systémy, v nichž se nakládá s utajovanými informacemi EU
DSA	určený bezpečnostní orgán
EUCI	utajované informace EU
FSC	bezpečnostní prověrka zařízení
IA	zabezpečení informací
IAA	orgán pro zabezpečení informací
IDS	systém detekce narušení
IT	informační technologie
LSO	místní bezpečnostní úředník
NSA	vnitrostátní bezpečnostní orgán
PSC	bezpečnostní prověrka personálu
PSCC	potvrzení o bezpečnostní prověrce personálu
PSI	bezpečnostní pokyny k programu/projektu
RCO	vedoucí registru
SAA	orgán pro bezpečnostní akreditaci
SAL	seznam bezpečnostních požadavků
SCG	příručka pro stanovování stupňů utajení
SecOPs	bezpečnostní provozní postupy
TA	orgán TEMPEST
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie

PŘÍLOHA III

SEZNAM VNITROSTÁTNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH ORGÁNŮ

BELGIE

Autorité nationale de Sécurité

SPF Affaires étrangères, Commerce extérieur et Coopération au Développement

15, rue des Petits Carmes

1000 Bruxelles

Tel. sekretariátu +32 25014542

Fax +32 25014596

E-mail: nvo-ans@diplobel.fed.be

BULHARSKO

State Commission on Information Security

90 Cherkovna S.

1505 Sofia

Tel. +359 29333600

Fax +359 29873750

E-mail: dksi@government.bg

Internetové stránky: www.dksi.bg

ČESKÁ REPUBLIKA

Národní bezpečnostní úřad

(National Security Authority)

Na Popelce 2/16

150 06 Praha 56

Tel. +420 257283335

Fax +420 257283110

E-mail: czech.nsa@nbu.cz

Internetové stránky: www.nbu.cz

DÁNSKO

Politiets Efterretningstjeneste

(Danish Security Intelligence Service)

Klausdalsbrovej 1

2860 Søborg

Tel. +45 33148888

Fax +45 33430190

Forsvarets Efterretningstjeneste

(Danish Defence Intelligence Service)

Kastellet 30

2100 Copenhagen Ø

Tel. +45 33325566

Fax +45 33931320

NĚMECKO

Bundesministerium des Innern

Referat ÖS III 3

Alt-Moabit 101 D

D-11014 Berlin

Tel. +49 30186810

Fax +49 30186811441

E-mail: oesIII3@bmi.bund.de

ESTONSKO

National Security Authority Department

Estonian Ministry of Defence

Sakala 1

15094 Tallinn

Tel. +372 7170113 0019, +372 7170117

Fax +372 7170213

E-mail: nsa@mod.gov.ee

ŘECKO

Γενικό Επιτελείο Εθνικής Άμυνας (ΓΕΕΘΑ)

Διακλαδική Διεύθυνση Στρατιωτικών Πληροφοριών (ΔΔΣΠ)

Διεύθυνση Ασφαλείας και Αντιπληροφοριών

ΣΤΓ 1020 -Χολαργός (Αθήνα)

Ελλάδα

Τηλ. +30 2106572045 (ώρες γραφείου)

+ 30 2106572009 (ώρες γραφείου)

Φαξ +30 2106536279; + 30 2106577612

Hellenic National Defence General Staff (HNDGS)

Military Intelligence Sectoral Directorate

Security Counterintelligence Directorate

GR-STG 1020 Holargos – Athens

Tel. +30 2106572045

+ 30 2106572009

Fax +30 2106536279, +30 2106577612

ŠPANĚLSKO

Autoridad Nacional de Seguridad

Oficina Nacional de Seguridad

Avenida Padre Huidobro s/n

28023 Madrid

Tel. +34 913725000

Fax +34 913725808

E-mail: nsa-sp@areatec.com

FRANCIE

Secrétariat général de la défense et de la sécurité nationale

Sous-direction Protection du secret (SGDSN/PSD)

51 Boulevard de la Tour-Maubourg

75700 Paris 07 SP

Tel. +33 171758177

Fax + 33 171758200

CHORVATSKO

Office of the National Security Council

Croatian NSA

Jurjevska 34

10000 Zagreb

Croatia

Tel. +385 14681222

Fax + 385 14686049

Internetové stránky: www.uvns.hr

IRSKO

National Security Authority

Department of Foreign Affairs

76 – 78 Harcourt Street

Dublin 2

Tel. +353 14780822

Fax +353 14082959

ITÁLIE

Presidenza del Consiglio dei Ministri

D.I.S. – U.C.Se.

Via di Santa Susanna, 15

00187 Roma

Tel. +39 0661174266

Fax +39 064885273

KYPR

ΥΠΟΥΡΓΕΙΟ ΑΜΥΝΑΣ

ΣΤΡΑΤΙΩΤΙΚΟ ΕΠΙΤΕΛΕΙΟ ΤΟΥ ΥΠΟΥΡΓΟΥ

Εθνική Αρχή Ασφάλειας (ΕΑΑ)

Υπουργείο Άμυνας

Λεωφόρος Εμμανουήλ Ροΐδη 4

1432 Λευκωσία, Κύπρος

Τηλέφωνα +357 22807569, +357 22807643,

+357 22807764

Τηλεομοιότυπο +357 22302351

Ministry of Defence

Minister's Military Staff

National Security Authority (NSA)

4 Emanuel Roidi street

1432 Nicosia

Tel. +357 22807569, +357 22807643,

+357 22807764

Fax +357 22302351

E-mail: cynsa@mod.gov.cy

LOTYŠSKO

National Security Authority

Constitution Protection Bureau of the Republic of Latvia

P.O.Box 286

LV-1001 Riga

Tel. +371 67025418

Fax +371 67025454

E-mail: ndi@sab.gov.lv

LITVA

Lietuvos Respublikos paslapčių apsaugos koordinavimo komisija

(The Commission for Secrets Protection Coordination of the Republic of Lithuania National Security Authority)

Gedimino 40/1

LT-01110 Vilnius

Tel. +370 70666701, +370 70666702

Fax +370 70666700

E-mail: nsa@vsd.lt

LUCEMBURSKO

Autorité nationale de Sécurité

Boîte postale 2379

1023 Luxembourg

Tel. +352 24782210 ústředna

+ 352 24782253 přímá linka

Fax +352 24782243

MAĎARSKO

Nemzeti Biztonsági Felügyelet

(National Security Authority of Hungary)

H-1024 Budapest, Szilágyi Erzsébet fasor 11/B

Tel. +36 17952303

Fax +36 17950344

Poštovní adresa:

H-1357 Budapest, PO Box 2

E-mail: nbf@nbf.hu

Internetové stránky: www.nbf.hu

MALTA

Ministry for Home Affairs and National Security

P.O. Box 146

MT-Valletta

Tel. +356 21249844

Fax +356 25695321

NIZOZEMSKO

Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties

Postbus 20010

2500 EA Den Haag

Tel. +31 703204400

Fax +31 703200733

Ministerie van Defensie

Beveiligingsautoriteit

Postbus 20701

2500 ES Den Haag

Tel. +31 703187060

Fax +31 703187522

RAKOUSKO

Informationssicherheitskommission

Bundeskanzleramt

Ballhausplatz 2

1014 Wien

Tel. +43 1531152594

Fax +43 1531152615

E-mail: ISK@bka.gv.at

POLSKO

Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego – ABW

(Internal Security Agency)

2 A Rakowiecka St.

00-993 Warszawa

Tel. +48 225857944

Fax +48 225857443

E-mail: nsa@abw.gov.pl

Internetové stránky: www.abw.gov.pl

PORTUGALSKO

Presidência do Conselho de Ministros

Autoridade Nacional de Segurança

Rua da Junqueira, 69

1300-342 Lisboa

Tel. +351 213031710

Fax +351 213031711

RUMUNSKO

Oficiul Registrului Național al Informațiilor Secrete de Stat

(Romanian NSA – ORNISS National Registry Office for Classified Information)

4 Mures Street

012275 Bucharest

Tel. +40 212245830

Fax +40 212240714

E-mail: nsa.romania@nsa.ro

Internetové stránky: www.orniss.ro

SLOVINSKO

Urad Vlade RS za varovanje tajnih podatkov

Gregorčičeva 27

1000 Ljubljana

Tel. +386 14781390

Fax +386 14781399

E-mail: gp.uvtp@gov.si

SLOVENSKO

Národný bezpečnostný úrad

(National Security Authority)

Budatínska 30

P.O. Box 16

850 07 Bratislava

Tel. +421 268692314

Fax +421 263824005

Internetové stránky: www.nbusr.sk

FINSKO

National Security Authority

Ministry for Foreign Affairs

P.O. Box 453

FI-00023 Government

Tel. 16055890

Fax +358 916055140

E-mail: NSA@formin.fi

ŠVÉDSKO

Utrikesdepartementet

(Ministry for Foreign Affairs)

SSSB

S-103 39 Stockholm

Tel. +46 84051000

Fax +46 87231176

E-mail: ud-nsa@foreign.ministry.se

UNITED KINGDOM

UK National Security Authority

Room 335, 3rd Floor

70 Whitehall

London

SW1 A 2AS

Tel. č. 1: +44 2072765649

Tel. č. 2: +44 2072765497

Fax +44 2072765651

E-mail: UK-NSA@cabinet-office.x.gsi.gov.uk

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 72

České vydání	Právní předpisy	Svazek 58 17. března 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/434 ze dne 16. března 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/435 ze dne 17. prosince 2014 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události	4
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/436 ze dne 17. prosince 2014 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie	6
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/437 ze dne 17. prosince 2014 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie	7
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/438 ze dne 2. března 2015 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou o usnadnění udělování víz k přijetí společných pokynů pro provádění dohody	8
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/439 ze dne 16. března 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu	27
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/440 ze dne 16. března 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu	32
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/441 ze dne 16. března 2015, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2010/96/SZBP o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku somálských bezpečnostních sil	37
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/442 ze dne 16. března 2015 o zahájení vojenské poradní mise Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUMAM RCA) a o změně rozhodnutí (SZBP) 2015/78	39
	*	Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi	41
	*	Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU	53

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	EG	65,8
	MA	84,9
	TR	86,4
	ZZ	79,0
0707 00 05	JO	229,9
	MA	183,9
	TR	185,1
	ZZ	199,6
0709 93 10	MA	119,5
	TR	192,4
	ZZ	156,0
0805 10 20	EG	45,8
	IL	72,7
	MA	56,7
	TN	57,3
	TR	63,6
	ZZ	59,2
0805 50 10	TR	61,4
0805 50 10	ZZ	61,4
0808 10 80	BR	70,9
	CA	81,0
	CL	100,9
	CN	91,1
	MK	25,2
	US	166,1
	ZZ	89,2
0808 30 90	AR	112,0
	CL	133,2
	US	124,8
	ZA	103,5
	ZZ	118,4